Náš uživatel si již dlouhá léta přál zúčastnit se srazu bývalých spolužáků, který se však vždy konal až na moravě, což od nás znamená jet téměř přes celou republiku, A tak se pán, bohužel, vzhledem ke svým zdravotním potížím, na setkání podívat nemohl. Letos po Velikonocích se mu však ozval kolega, který sraz organizoval s tím, že pro tentokrát se vše bude odehrávat v Praze. Náš uživatel se zaradoval, že se konečně setká s bývalými kamarády, jelikož Praha je podstatně blíže, než morava, ale vše mělo ještě jeden háček – sraz se konal už napozítří. Následovalo velké lámání hlavy nad tím, jak se do Prahy dostat a jelikož zde byla pomoc nutná, pán se nám se svým velkým přáním svěřil. Pečovatelky nelenily a poté, co vzala za své možnost odvézt uživatele vlastním autem, navrhnul nám pán, že by mohl jet autobusem. Bylo ale nanejvýše nutné, aby ho někdo doprovázel, a to i přes jeho prvotní snahu nám vysvětlit, že coby bývalý Pražák hlavní město zná a bez doprovodu se obejde. Doprovod však nebylo možné zajistit a tak vzala za své i tato možnost. Jednu z pečovatelek nakonec napadlo, že by mohl do Prahy jet taxíkem. Tak jsme na internetu natrefily na firmu, která zajišťuje přepravu osob na delší trasy i s možným doprovodem až na místo určení, pán s tímto nápadem souhlasil, a pak šlo všechno ráz na ráz. Následující den se pak spokojený uživatel vydal přistaveným autem vstříc Praze. Vrátil se nadšený a plný dojmů – viděl Prahu, kterou si pamatoval ještě z dob svého mládí a toužil si ji alespoň ještě jednou v životě prohlédnout a hlavně se setkal se svými kamarády, na které se tolik těšil a už snad ani nepočítal s tím, že se s nimi ještě někdy takto setká… Spokojenost tak zavládla na obou stranách.
