„21. srpna 1968 byla vojsky Varšavské smlouvy rozdrcena naděje na svobodu.“ Tento text nese bronzová pamětní deska připomínající události 21. srpna 1968. Město Plzeň ji instalovalo loni na náměstí Republiky v části před vchodem do katedrály sv. Bartoloměje. Na dění v srpnu roku 1968 s velkým odstupem více než 50 let můžeme být pyšní. Byl to rok, kdy došlo k velkému vzepětí demokratického ducha v naší společnosti. Občané tehdejšího Československa po 20 letech komunistické vlády od únorového převratu v roce 1948 jasně řekli, že komunistický režim nechtějí. Byla zde touha po svobodě a demokracii, moci svobodně říkat a psát své názory a svobodně se sdružovat. Lidé touží po svobodě v každé době. To je jedno z poselství roku 1968. To druhé poselství je vzepětí společnosti po šokující invazi v noci z 20. na 21. srpna. Najednou zde byly tanky a přistávala vojenská letadla Varšavské smlouvy v pražské Ruzyni. Byl to moment, kdy Čechoslováci obstáli. Vyjádřený odpor nebyl odporem ozbrojeným, ale jasným a zřetelným. Významnou roli v týdnu po okupaci hrálo naše město. Československý rozhlas Plzeň se stal celorepublikovým centrem proti okupaci, protože stateční rozhlasáci navzdory tankům před budovou rozhlasu svobodně vysílali a pouštěli do světa zprávy, které nesly jasná poselství a skutečný obraz událostí, kdy jsme se ocitli opět v roli okupovaných. Odpor trval celý týden a byli to mimo jiné Plzeňáci, kteří vytvořili živou hradbu před budovou rozhlasu a vlastními těly chránili zaměstnance rozhlasu, aby mohli pokračovat ve vysílání,“ připomněl primátor města Martin Baxa u pamětní desky na náměstí Republiky v den výročí v sobotu 21. srpna. Na pietním setkání byli přítomni také zástupci Plzeňského kraje, centrálního a prvního městského obvodu, autor návrhu pamětní desky Vladimír Líbal, pamětníci událostí, Jan Kabát, jeden z iniciátorů pamětní desky, ředitel Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý či emeritní primátor Plzně Zdeněk Mraček. Pietního aktu se zúčastnil starosta centrálního obvodu David Procházka a I. místostarosta Petr Baloun„Máme-li si připomínat události roku 1968 je dobré si připomenout i následující události. V letošním roce si připomínáme kulaté výročí, 50 let, od událostí roku 1971. Byl rokem hořkých a špatných zpráv. Fakticky byla završena normalizace. Gustav Husák se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Československa, proběhl tzv. oficiální sjezd Komunistické strany Československa, který odsoudil události roku 1968 a řekl, že začíná nová éra,“ doplnil primátor Martin Baxa. Bronzová deska na náměstí Republiky s motivem stopy tankového pásu je osazena do úrovně dlažby náměstí Republiky, kde nejlépe evokuje násilný vpád vojsk pěti komunistických zemí na území Československa. Jedním z iniciátorů jejího vzniku byl plk. v. v. Jan Kabát, předseda územního spolku Plzeň Vojenského spolku rehabilitovaných Armády České republiky. Autorem návrhu desky je výtvarník Vladimír Líbal.
Květiny byly rovněž položeny k desce věnované okupaci republiky v roce 1968 na budově Českého svazu bojovníků za svobodu na náměstí T. G. Masaryka, která zde byla umístěna u příležitosti 50. výročí událostí srpna 1968.Text a foto MMP a MO Plzeň 3
