DŘEVO, MOŘIDLO P - 409 ZBYNĚK SEKAL 12. července 1923 (Praha)- 24. února 1998 (Vídeň) 1934-1941 studium na reálném gymnáziu a obchodní akademii, vyučil se knihkupcem 1940 praktikant v knihkupectví Topič 1941-1945 činnost v ilegální skupině komunistické mládeže, zatčen gestapem a vězněn na Pankráci, v Terezíně a Mauthausenu 1945-1950 VŠUP Praha, ateliéry F. Tichého. F. Muziky a E. Filly 1950 přerušení studia, redaktorem v nakladatelství Svoboda 1957-1964 členem skupiny Máj 1969 odchod do emigrace v Berlíně 1970 trvale se usazuje ve Vídni 1972-1974 pedagogem na Akademii výtvarných umění ve Stuttgartu 1984 cena města Vídně za sochařství --------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jen málokdo by byl schopen gesta, kterým vstoupil Zbyněk Sekal do samostatného výtvarného života. Opustil totiž Vysokou školu uměleckoprůmyslovou před závěrečnými zkouškami, aby se nemusel podrobit politicky manipulovaným procedurám závěru studia. V prvních letech po odchodu ze školy se věnoval především malbě a pracím na papíře, kde jej nejvíce zaujaly surrealistické postupy frotáže a koláže. Polovina 50. let pak zaznamenává první sochařské práce, v nichž je středem sochařova zájmu figura, především poprsí a hlavy ve výrazném expresivním zjednodušení, zachycující vypjaté expresivní stavy. Hlavy se postupně transformují ve zvláštní útvary nazvané Obydlí. Téma obydlí se pak vrátilo v Sekalově tvorbě ještě v 80. letech. V letech šedesátých se Sekalova tvorba přiblížila k českému informelu v řadě skládaných obrazů, reliéfů vytvářených z nalezených věcí. Bohatá imaginace a až kontemplativní soustředění provází Sekalovu tvorbu i po odchodu do zahraničí, kde rozvíjí a obohacuje své dosavadní umělecké zisky. /Ivan Neumann/ Sekal kladl důraz na Heideggerovu úvahu o labyrintu, o pohybu ve spirále. Východ z labyrintu byl pro Sekala umístěn v jeho středu. Tam směřoval kruhovým pohybem, v němž se stále znovu, byť pokaždé na nové úrovni dotýkal svých témat.
