Mezi účastníky budou vynikající odborníci z univerzit,
výzkumných ústavů a vývojových oddělení průmyslových podniků ze zemí Evropské
unie, z USA, Japonska, Kanady, Austrálie a Tchaj-wanu. Na konferenci budou prezentovány také
vybrané úspěšné průmyslové aplikace zejména z oblasti tvrdých ochranných
povlaků.
„V současné době se hovoří o smart řešeních. My například umíme
vytvořit takový povlak na skle, který řídí průchod tepelného slunečního záření
v závislosti na teplotě,“ přibližuje téma profesor Jaroslav Vlček z výzkumného centra
Nové technologie pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd
(FAV) Západočeské univerzity v Plzni. Termochromický povlak pro budoucí
samovolné řízení průchodu tepelného slunečního záření skrz "chytrá"
okna budov je jen jedním z příkladů využití plazmových technologií pro
vytváření nových tenkovrstvých materiálů, jimž bude konference věnována.
Tyto technologie lze již nyní využít
v optickém, elektronickém, automobilovém a leteckém průmyslu. Této mimořádně
perspektivní problematice se s úspěchem věnují pracovníci výzkumného centra NTIS.
V posledních letech dosáhli několika unikátních výsledků, které rozšířily
poznání v oblasti výzkumu nových nanostrukturních tenkovrstvých materiálů
vytvářených plazmovými technologiemi a zvýšily prestiž plzeňského výzkumného
centra NTIS. To disponuje 14 špičkovými laboratořemi vysoké mezinárodní úrovně
se zařízeními pro vytváření tenkovrstvých materiálů, diagnostiku výbojového
plazmatu a charakterizaci vytvořených vrstev. V pondělí 4. prosince si
laboratoře prohlédnou účastníci plzeňské konference.
„Tenkovrstvé materiály mají ohromný potenciál. Záleží na jejich
prvkovém složení a mikrostruktuře, která je dána metodou jejich přípravy,“
vysvětluje
Jaroslav Vlček. Vědci z výzkumného centra NTIS například vytvořili amorfní
vrstvy s mimořádně vysokou teplotní a chemickou stabilitou, které je možné
využít jako vysokoteplotní ochranu prvků a systémů letadel, jako ochranu
řezných nástrojů a optických zařízení nebo ve vysokoteplotní mikroelektronice a optoelektronice.
Výsledkem jejich výzkumu jsou také nanokompozitní vrstvy se silnými
antibakteriálními účinky, které jsou vhodné na povlaky chirurgických nástrojů a
zařízení v nemocnicích. V budoucnu lze očekávat jejich využití na
exponovaných místech v hromadných dopravních prostředcích (madla, tyče) jako
možnou ochranu před šířením infekcí. V ocelářském průmyslu a ve flexibilní
elektronice najdou uplatnění vrstvy s odolností proti vzniku trhlin při
ohybu.
Konferenci zahájí v pondělí 4.
prosince v 9 hodin v hotelu Angelo rektor ZČU Miroslav Holeček a Jaroslav Vlček z výzkumného centra NTIS. Odpoledne budou účastníci
přivítáni v konferenčním sále centra NTIS, jehož laboratoře si po
přednáškách prohlédnou.
Veškeré informace ke konferenci najdou zájemci na webových stránkách.