Poplatky za rekreační pobyt, tzv. vzdušné, a poplatek z ubytovací kapacity nejsou zdrojem výrazných příjmů radnic v Plzeňském kraji. Většina je vrací do zpět do cestovního ruchu, tedy do propagace města. Radnice je delší dobu nijak nezdražují, řekli zástupci měst a obcí v Plzeňském kraji.
"Poplatky jsou spíše principiální. Zvyšují sounáležitost mezi městem a podnikateli v cestovním ruchu," řekl místostarosta Klatov Jan Vrána. Podle vedoucí finančního odboru Věry Kolorosové je poplatek dlouhodobě stabilní: shodně čtyři koruny pro rekreanty za den a stejně platí městské kase za lůžko také hoteliér nebo majitel penzionu za jednoho hosta a jednu noc. Ročně z toho mají Klatovy asi 300.000 korun, přičemž letošní rozpočet města bez dotací činí 323 milionů korun.
"Peníze jdou do fondu cestovního ruchu. Z něj se financují například propagační materiály, provoz informačního centra, účasti na výstavách a veletrzích," řekl Vrána.
V Plzni vybírají za lůžko čtyři koruny. Ve městě, které nezná přesně vybranou sumu, je nyní téměř 2000 lůžek ve tří- a čtyř hvězdičkových hotelích a penzionech. "Poplatek čtyři koruny za lůžko je únosný," řekl Libor Hájek, ředitel Parkhotelu největší plzeňské ubytovací kapacity se "čtyřmi hvězdičkami" a 310 lůžky. Podle něj by mělo být ale transparentní jeho použití. Peníze by měly jít na mapy do hotelových recepcí, propagační letáky a cedule. Před 2,5 roku byl poplatek poloviční.
Podle vedoucí odboru propagace města Kristiny Štěpánové jdou peníze z turistů do společné kasy. "Společný fond cestovního ruchu je zatím vizí," dodala. Poplatky podle ní nejsou tak významné, aby ovlivňovaly propagaci města, do níž dává každoročně plzeňská radnice přímo z rozpočtu 18 milionů korun plus inflační nárůst. Z nich se hradí městské akce, infocentrum, granty, veletrhy, tiskovin, billboardy.
V Konstantinových Lázních na Tachovsku platí turisté jeden lázeňský poplatek 15 korun na osobu a den. Podle Vladimíra Šabka, majitele největšího kempu La Rocca s 230 lůžky, je taxa stejná deset let. "Spousta lidí se nad ní zarazí. Říkají: ’Proč máme platit za to, co dýcháme, když už tu peníze utrácíme?’," řekl Šabek. "Pokud by věděli, že se z toho platí například provoz infocentra, tak bych řešil méně konfliktů," dodal.
V Železné Rudě na Klatovsku je suma za "vzdušné", v zimní a letní sezoně, také 15 korun, k tomu se ale přidávají dvě koruny za lůžko a noc. Ročně to přináší do kasy městu se šedesátimilionovým rozpočtem statisíce korun. Přesnou sumu nemá radnice vyčíslenu.
"Objem spíše klesá, například vinou letošní velmi špatné zimy," řekl starosta Michal Šnebergr. Majitelé nešvindlují a peníze platí. Vědí, že pokud by hosta nepřiznali, mohli by mít, například při jeho úrazu, problémy. "Není to tak velká suma. Všechny peníze by se ale měly vracet do turistiky," řekl František Strnad, majitel hotelů Grádl a Belveder.
V Železné Rudě je 6500 lůžek v hotelích a penzionech a asi 500 rekreačních bytů, jejichž majitelé dosud nic neplatili. "Letos jsme zahájili zpoplatňování těch nově vybudovaných, a to sumou 120 Kč/m2/rok, na staré nemůžeme," dodal Šnebergr.
Populární cíl turistů Bezdružice na Tachovsku neměl do loňského roku žádné příjmy z lůžek, protože tam ubytovací kapacity nebyly. Už dříve schválených 15 Kč/osobu/noc budou vybírat až letos, kdy tam soukromý podnikatel otevřel Rekreační areál Bezdružice se 180 až 200 lůžky. "Nemám zatím představu, kolik nám to přinese. Ale vše dáme do propagace oblasti," řekl starosta tisícihlavé obce Jan Soulek.
Žádná z radnic neuvažuje o tom, že by poplatky, dané místní vyhláškou, zrušila. Některé tvrdí, že výběr poplatků je administrativně náročný, že metodika výběru není nejlepší a důsledná kontrola je obtížná. "Ne všechny informace máme k dispozici," dodala Štěpánová.
