Necelé dva roky zbývají do začátku roku 2015, kdy má vyvrcholit plzeňský projekt evropské hlavní město kultury. Musí být naplněny intenzivní a soustředěnou prací
Devět zásadních opatření musí podle autorů hodnotící zprávy provést společnost Plzeň 2015, aby projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, který má tato společnost pro město zajišťovat a naplňovat, dovedla do zdárného konce. Je mezi nimi například nutnost přehodnotit pozice vrcholového a středního managementu, vypracování podrobného přehledu programu, provedení finančního auditu nebo příprava strategického obchodního plánu včetně strategie pro využívání evropských fondů. Autory evaluační zprávy jsou dva evropští experti, Oliver Scheytt a Mattijs Maussen. Zprávu odevzdali městu 15. února.
Ke zpracování takzvané evaluace projektu vedly městskou správu tři důvody. „Především to byly závěry zprávy ze zasedání monitorovacího a poradního výboru pro projekt Evropské hlavní město kultury 2015, odstoupení Tomáše Froydy z pozice ředitele společnosti a v neposlední řadě období, ve kterém se projekt nachází, tedy čas, kdy vstupuje do realizační fáze,“ sděluje primátor Martin Baxa.
Zpráva uvádí, že od poloviny roku 2011 pracuje společnost Plzeň 2015 čím dál izolovaněji. Zvláště komunikace s městem ztratila na intenzitě a četnosti. Proto jedním z navržených opatření je, aby se předsedou správní rady stal primátor. „Zapojení primátora by nemělo být v rozporu s uměleckou nezávislostí projektu,“ podotýká Erich Beneš, dočasný ředitel společnosti Plzeň 2015. Jeden z postů ve správní radě obsadí nově podle doporučení hodnotící zprávy opoziční zastupitel.
Na svém posledním jednání už rada města jmenovala Michala Vozobule z TOP 09.
Zpráva poukazuje na fakt výměny či odstoupení bývalých dvou ředitelů společnosti, což mělo vliv na řízení projektu i slabou efektivitu týmové spolupráce uvnitř společnosti. Nový ředitel by měl být jmenován na základě otevřeného mezinárodního výběrového řízení. Mělo by jít o silnou a respektovanou osobnost, která bude mimo jiné schopna zapojit do týmu podnikatele a mezinárodní osobnosti. Dále by měla být jmenována skupina dvou až tří manažerů, kteří by měli, jak uvádí zpráva, „začít pracovat na spojenectví s klíčovými partnery projektů, posílit střední management společnosti a sjednotit tým, a také věnovat více úsilí marketingu a komunikaci s veřejností“.
„Co se týká programu, byl vypracován bez dostatečně jasné linie potřebné pro fázi realizace,“ konstatuje se ve zprávě a s tímto zjištěním se zároveň doporučuje: promyslet příběh a úlohu Plzně a její kultury v Evropě, snažit se snížit složitost programových linií, snížit počet projektů, začlenit stávající potenciál kraje a posílit evropský aspekt zapojením především zemí, jako je Bavorsko a Rakousko. „Dohodněte se na osmi až dvanácti stěžejních nebo kultovních projektech a omezte počet menších projektů, aby byla dodržena úroveň kvality EHMK,“ zní jedno z konkrétních doporučení.
„Plzeňané a potenciální partneři chtějí vidět pokrok, nejen konečný výsledek, což vytváří značný tlak. Obyvatelé Plzně jsou netrpěliví, protože mají pocit, že se děje málo věcí,“ potvrzuje zpráva. Proto musí společnost Plzeň 2015 začít pracovat na silné marketingové koncepci se všemi partnery. Analýza se významně věnuje cestovnímu ruchu. Ten je klíčovou oblastí, protože pro město a Plzeňský kraj jde o jedinečnou příležitost posílit svou značku a zvýšit návštěvnost regionu. Je třeba pracovat na silném sdělení, proč je Plzeň výjimečným místem, začít intenzivněji spolupracovat s odbory města a kraje, kulturními institucemi, navrhnout programy, které nově přilákají určité skupiny návštěvníků.
Plán milníků ve zprávě stanovuje devět zásadních opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby projekt dále pokročil. Jsou rozpracována do dílčích činností s uvedením časových linií.
Evaluační zpráva je výsledkem celkem 46 rozhovorů, jež oba experti vedli v Plzni, ale i v Praze s představiteli městské, krajské a státní veřejné správy, s řediteli důležitých kulturních organizací, se zástupci společnosti Plzeň 2015, se zástupci plzeňského neziskového sektoru a dalšími osobnostmi. Ke zprávě přispěli rovněž diskuse obou expertů s místními a národními osobnostmi a jejich zkušenosti s projektem.
Analýza je rozdělena do celkem šesti kapitol. Každá obsahuje popis současného stavu projektu a doporučení, která by měla vést ke zlepšení situace, a také tabulky a harmonogramy doporučených kroků.
Profesor Oliver Scheytt vystudoval hudbu na Folkwang Hochschule v Essenu a právo na univerzitě v Ruhr v Bochumi. Od roku 2006 byl generálním ředitelem společnosti Ruhr 2010 GmbH, která organizovala EHMK Ruhr 2010, a od roku 2007 je profesorem kulturní politiky a kulturní infrastruktury na Institutu pro kulturní management na Univerzitě hudby a divadla v Hamburku.
Mattijs Maussen je poradcem pro řízení projektů a evropských programů. V roce 2010 se podílel na tvorbě přihlášky města Plzně do soutěže o titul EHMK 2015. Nyní působí jako strategický poradce projektu EHMK San Sebastian 2016. Má silné vazby na orgány Evropské unie i na ministerstva po celé Evropě, a to zejména v zemích střední a východní Evropy.
