Den ptactva se slaví po celém světě od roku 1906, neboť v tento den byla podepsána Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva, které patří k nejoblíbenějším zástupcům živočišné říše.
Intenzivní zemědělská výroba je pro výskyt ptáků v krajině velmi limitující. Proto se i členové Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech snaží tento stav změnit například výsadbou remízků a tvorbou biokoridorů.
"V těchto aktivitách nám výrazně pomáhají myslivci z nejrůznějších společností i nejširší veřejnost včetně dětí. Možností jak pomoci přírodě je samozřejmě mnohem více. Mezi další aktivity ochránců přírody patří podpora hnízdění vybraných druhů opeřenců či odchov a následné vypouštění dravců a sov – významných pomocníků zemědělců. Je potěšitelné, že i v tomto směru nacházejí ochránci přírody i myslivci společnou řeč," líčí rokycanský ochranář Pavel Moulis.
Přesto je podle něj potřeba zvyšovat úsilí k podpoře takových životních podmínek, aby zde mohli živočichové bezstarostně žít. V tomto směru je významná podpora realizována ze strany Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, krajských úřadů či nejrůznějších nadací / např. Nadace Partnerství /, které každoročně vyhlašují dotační tituly právě na zvelebování podmínek pro volně žijící živočichy. Je chvályhodné, že se poskytované nemalé finanční prostředky naučili využívat i myslivci a další neziskové organizace. Pozvolna se tak začíná měnit dřívější zemědělská politika, která byla směřována ve většině případů k intenzifikaci zemědělství, což v praxi znamenalo scelování polí, likvidace zemědělsky nevyužívaných ploch, mezí, remízků a vodních toků. "Tyto změny měly za následek zánik původní krajiny a snížení biodiverzity. Nyní se snad již situace začíná pomalu zlepšovat. Pomoc však může každý, především svým ohleduplným přístupem k přírodě a svému okolí vůbec. Možností je i účast na výsadbách stromků a keřů, které organizují ochránci přírody, případně další organizace / myslivci, včelaři, obce … /," dodává Moulis.
