Oslavy jara na Konstantinolázeňsku je název akce určené pro širokou veřejnost, která se uskuteční 20. dubna 2014. Poznat Mikroregion Konstantinolázeňsko, vyzkoušet si pletení pomlázek nebo malování vajíček, ochutnat regionální speciality, projet se historickým autobusem, prohlédnout si výstavku drážních vozidel anebo si dát do těla při turistickém pochodu Za mašinkou do Bezdružic, to vše nabídne jarní akce v okolí Konstantinových lázní.
Na akci „Oslavy jara na Konstantinolázeňsku“ doporučují organizátoři vyrazit vlakem. „Chtěli bychom apelovat na využití veřejné dopravy, v tomto případě vlaku a speciálních jízd historického autobusu na trase Bezdružice – Konstantinovy Lázně – Dvůr Krasíkov. Důvodem je jednak popularizace ekologicky šetrnější dopravy a za druhé také omezené parkovací možnosti v místech akce,“ vysvětluje předseda Plzeňské dráhy Marek Plochý. Nabitý program nabídne například II. ročník pochodu za mašinkou do Bezdružic, který povede z vlakové zastávky Strahov, přes hrad Švamberk a Dvůr Krasíkov na nádraží Bezdružice. Na Dvoře Krasíkově proběhne oblíbené vypuštení koz s kůzlaty po zimě do výběhů. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet pletení pomlázek a malování vajíček, připraven je kulturní program a také řemeslný jarmark, pro děti i svezení na koních. V Bezdružicích bude při této příležitosti otevřeno nové muzeum železnice a chystají se soutěže pro děti včetně opékání špekáčků.
Konstantinovy lázně léčí nejen tělo, ale i ducha
Jediné lázně v Plzeňském kraji a jedny z nejmenších u nás - Konstantinovy lázně - se mohou pochlubit minerální vodou s největším obsahem oxidu uhličitého ze všech pramenů v České republice.
Konstantinovy Lázně jsou ve srovnání se známějšími lázeňskými centry v západních Čechách malým lázeňským místem s cca 650 obyvateli. Řadí se však mezi špičku nejen díky nádherné přírodě a čistému vzduchu, ale zejména díky péči, která je každému jednotlivému hostu věnována. Hlavní léčebné metody – uhličité koupele, suché uhličité koupele, perličkové koupele - jsou založeny na využití minerální uhličité vody. Jedná se o pramen přírodní, studené, prosté, železnaté kyselky se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité. Konstantinovy Lázně jsou od roku 1955 zaměřeny zejména na prevenci, komplexní diagnostiku, léčbu a rekonvalescenci při kardiovaskulárních chorobách, nemocech oběhového systému a nemocech z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí.
Zapomenout na stres a spěch umožní návštěvníkům Wellness centrum Konstantin. Rozmazlit tělo i ducha umožní pobyt v příjemně prohřáté vodě bazénu i vířivky, v sauně či při blahodárné masáži.
Pro zpestření aktivního odpočinku je v Konstantinových Lázních od léta 2013 k dispozici nově vybudovaná 5,2 km dlouhá cyklo a inline stezka, která rozšiřuje a zkvalitňuje nabídku stávajících cyklostezek a poskytuje bezpečné zázemí pro inline bruslaře.
Bezdružice – 1. železniční muzeum v Plzeňském kraji
První železniční muzeum v Plzeňském kraji otevře pro veřejnost 20. dubna 2014 neziskové sdružení Plzeňská dráha. To se už deset let věnuje úpravám trati Pňovany – Bezdružice, propagaci bezdružické lokálky i celého regionu Bezdružicko a Konstantinolázeňsko.
Muzeum, kde budou vitríny, panely i trojrozměrné historické železniční exponáty, vzniklo z nevyužitého 110 let starého skladiště, které sdružení v roce 2009 odkoupilo od Správy železniční dopravní cesty. Díky dotacím z programu Leader se podařilo skladiště opravit do dnešní podoby. Oprava zabrala několik let práce.
Součástí muzea bude například návěstidlo z Cebivy, jedné z deseti stanic lokálky, dále váhy na zavazadla, stylizovaná dopravní kancelář s pokladnou i čekárnou. V modelu tam budou dřívější stanice Blahousty a nákladiště Břetislav, kde se svážel lanovkou štěrk z Hradišťského vrchu. Plzeňská dráha hodlá pořádat ukázky jízd parních nákladních vlaků, které budou obsluhovat zřízenci v dobových uniformách. Ukážou návštěvníkům vykládku vlaku včetně obsluhy zákazníka, který přijede s koňským povozem například pro sudy s pivem. Podobné návraty do 30. let minulého století ukazuje „Bezdružické parní léto“, které sdružení pravidelně v letních měsících pořádá.
Muzeum u rekonstruovaného bezdružického nádraží bude otevřeno jeden víkend v měsíci a při akcích pořádaných na trati. Sdružení má i plány do budoucna „V muzeu, kde už je internetové připojení, chceme pořádat promítání a besedy pro děti. V autentickém prostředí je seznámíme se železnicí od vzniku po současnost, ukážeme například princip a fungování výhybky,“ dodává předseda Plzeňské dráhy Marek Plochý. Na trať Pňovany – Bezdružice vyjel první vlak v roce 1901. Lokálka byla dopravní tepnou regionu. Zajišťovala převoz dřeva, plodin, cihel a čediče. Přes úvahy o jejím prodeji dodnes denně funguje, i když podíl nákladní dopravy výrazně klesl.
Dvůr Krasíkov – zábava pro celou rodinu
Dvůr Krasíkov je rozsáhlý zemědělský areál, který býval v historii krásným knížecím poplužním dvorem zahrnujícím pivovar, maštale, kravíny, teletníky, bramborárnu, kovárnu, zahradnictví, stodolu, špejchar a další a další stavby. V současné době areál spravuje rodinná společnost a její příznivci. Cílem je tomuto areálu znovu vrátit život, jeho atmosféru a reprezentativní vzhled.
Za dobu působení rodiny Sittových se zde podařilo vybudovat kompletně nové ustájení pro koně - anglické stáje s prostornými boxy, sezónní občerstvení v prostorách bývalé vrátnice areálu s venkovním sezením. Dalším rekonstruovaným objektem je vážní domek, ve kterém vznikla první ubytovací kapacita Dvora Krasíkov. Dále byla vystěhována ze dvou třetin stodola, která nyní přes léto slouží jako prostor pro taneční bály, koncerty, divadla, turnaje apod. V březnu 2011 byla dokončena rekonstrukce "bytu pod špejcharem", ze kterého se stala Amálčina mýdlárna - výrobna přírodních rostlinných mýdel čistě ruční malovýrobou. Její produkty si v přilehlém obchůdku můžete hned zakoupit a dokonce i posedět uvnitř u kávy. V roce
2013 byl úspěšně dokončen projekt výrobna kozích sýrů - sýrárna. Získaná potřebná povolení a certifikáty umožňují jak jejich domácí výrobu, tak následný prodej. V letošním roce bude do provozu také uveden nově vybudovaný komfortní penzion, který rozšíří nabídku ubytovacích kapacit v oblasti Konstantinolázeňska.
Pivovar Chodová Planá – pivo k degustaci i k relaxaci
Pivovar Chodová Planá je rodinný pivovar, který se nachází v bezprostřední blízkosti známých a turisty velmi oblíbených pivních lázní. Byl vystavěn nad prastarými sklepy, které byly vytesány do žuly ještě za dob chodského hrádku. Nejstarší písemný doklad o chodu pivovaru nese datum roku 1573. Od roku 1992 se roční produkce pivovaru pohybuje okolo hranice 90 000 hektolitrů piva a stáčené minerální vody. Sladovna pivovaru pak produkuje 1 700 tun sladu ročně, ve kterých jsou zahrnuty i speciální slady k vaření piva černého.
Součástí pivovaru je překrásný historický areál, malé pivovarské muzeum a návštěvníci se mohou zastavit také ve stylové restauraci umístěné ve skalním labyrintu pivovarských sklepů. Pro všechny, kteří by v blízkosti pivovaru chtěli zůstat delší dobu, se nabízí wellness hotel u Sládka, který se pyšní vyhledávanými pivními lázněmi, restaurací a beerariem. Pivovar disponuje obrovskou zahradou s posezením až pro 3 000 hostů a každoročně se zde během pivních slavností pořádá mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.
V každých pivních lázních se spojují blahodárné účinky pivních kultur, vitamínů, bylinných extraktů a pramenité minerální vody. Pivní lázně Chodová Planá tedy ke koupeli nepoužívají klasické pivo, které by se dalo koupit v obchodech. Tudíž tento blahodárný roztok není určen k pití. U každé vany ale bývá umístěna pivní pípa, takže si můžete natočit klasické pivo. Celá procedura koupele trvá přibližně 20 - 25 minut.
Západ Čech nabízí cenné památky i přírodní krásy
Mikroregion Konstantinolázeňsko se rozkládá v severovýchodní části okresu Tachov. Díky neexistenci rozsáhlejší průmyslové zástavby disponuje jedním z nejkvalitnějších životních prostředí v rámci celé České republiky. Výskyt léčivých minerálních pramenů, existence přírodních parků a pestrobarevných lesů přispívá k větší atraktivitě mikroregionu. Mikroregion Konstantinolázeňsko v současné době zahrnuje devět členských obcí a měst, konkrétně Bezdružice, Černošín, Záchlumí, Cebiv, Konstantinovy Lázně, Lestkov, Horní Kozolupy, Olbramov, Kokašice a rozkládá se na území zhruba 205 km2 s průměrným počtem okolo 4 800 obyvatel.
Nádherná zalesněná údolí se spoustou potoků tohoto mikroregionu vybízejí k procházkám i delším túrám. Přes 80 km značených turistických cest spojuje krásnou přírodu a historické památky, například zříceniny hradů Krasíkova, Gutštejna a Falkenštejna, rotundu na Ovčím vrchu nebo zámek v Bezdružicích. Okolí Konstantinových Lázní je vyhlášeným houbařským rájem a jeho zajímavá místa jsou cílem mnoha cyklostezek. Na doporučených trasách výletů projedete například kolem zámku Bezdružice, Chodové Plané nebo poutního místa Šipín. Přirozenou západní a východní hranici Konstantinolázeňska tvoří koryta vodních toků. Jedná se o Kosí potok v západní části území a o Úterský potok, který lemuje východní hranici mikroregionu. Okolí obou zmíněných vodních toků je poměrně hustě zalesněno. Největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě ovšem milovníci zeleně a zachované přírody najdou o několik desítek kilometrů dále.
Když totiž vyrazíte směrem na západ Plzeňského kraje, dostanete se na Zelenou střechu Evropy, kterou představuje národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu se sousedním německým národním parkem Bavorský les a která skýtá nekonečné množství turistických tras i cyklotras. „Právě oblíbenost této destinace, kde se mimo jiné jako v jediné v ČR vyskytují ledovcová jezera, nás inspirovala k realizaci nového česko-německého projektu, který prezentuje turistické možnosti v centrální části Šumavy s přesahem do Bavorského lesa,“ říká náměstek hejtmana Jiří Struček. Projekt je spolufinancován z Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013. Jeho obsahem je podpora příhraničních aktivit zaměřených na propagaci regionu v rámci rozvoje cestovního ruchu a zvýšení atraktivity Plzeňského kraje a části Bavorského lesa pod společným mottem „Zelená střecha Evropy“.
Projekt koordinuje společný postup v oblasti regionálního marketingu a podporuje efektivní společnou propagaci regionu. Cílem je zvýšit počet osob využívajících služby v cestovním ruchu v regionu, prodloužit délku jejich pobytu a realizovat tak související zvýšení ekonomických přínosů z cestovního ruchu. Z neméně důležitých příznivých dopadů bude i posílení konkurenceschopnosti česko-bavorské příhraniční oblasti a zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele.
