Američtí experti včera podle ministerstva obrany ukončili průzkum vojenského újezdu Brdy. Tým v počtu 38 lidí zkoumal podmínky pro vybudování radarové základny, kterou USA chtějí právě v Brdech postavit. Odborníci se zaměřili především na zjištění hydrologických a geologických podmínek, na kvalitu infrastruktury nebo na místní dopravní dostupnost.
Podle dřívějších informací většinu amerického týmu tvořili civilisté, vojáci byli v Česku jenom čtyři. Skupinu vedl pracovník americké Agentury pro raketovou obranu Julian Savage. Přesná poloha radaru v Brdech není zatím známá. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek však ve středu po jednání sněmovního branného výboru uvedl, že radar bude stát nejméně pět kilometrů od nejbližšího obydlí. Podle něj se také kvůli radaru bude muset asi o 50 procent omezit výcvik dělostřelecké brigády, která v újezdu působí.
Již na začátku dubna pětičlenná americká skupina v Brdech zjišťovala, zda by radar omezil vysílání okolních zařízení, jako je například televize nebo rozhlas. Odborníci také zkoumali vlivy, které by tato zařízení na fungování radaru měla.
Rozhovory o radaru již začaly i na diplomatické úrovni. Čeští a američtí vyjednávači nedávno v Praze uzavřeli dvoudenní konzultace o právním postavení personálu radarové základny. Právní otázky se týkaly jurisdikce a postavení amerických vojáků i civilních zaměstnanců na základně. Obě strany se shodly, že základem budoucí úpravy bude platná dohoda Severoatlantické aliance o statusu jejich ozbrojených sil nazývaná NATO SOFA z roku 1951, která začala v Česku platit v roce 2000.
Koncem května začnou zástupci obou zemí řešit druhou smlouvu o protiraketové obraně, která má být hlavním dokumentem pro případné umístění stanice v Česku. V této smlouvě by měly být upraveny podmínky fungování a chodu eventuální radarové základny, její umístění, přístup na základnu, možnosti návštěv a logistika. První, sondážní jednání o této smlouvě se bude konat 22. května 2007.
Podle armády však návštěva odborníků nepředznamenala rozhodnutí o případném zapojení Česka do amerického systému protiraketové obrany. Dohoda o právním postavení vojenské základny i smlouva o protiraketové obraně totiž budou mít prezidentský charakter, budou tedy podléhat souhlasu obou komor parlamentu i hlavy státu.
Zda protiraketový radar v Česku skutečně bude, bude záležet i na vyjednávání mezi Prahou a Washingtonem. Rozhovory potrvají několik měsíců. Druhá část protiraketového systému má být v Polsku. Většina české veřejnosti podle průzkumů veřejného mínění radar v Brdech nechce. Například podle nedávného zjištění agentury Factum Invenio umístění amerického radaru v Česku odmítají tři pětiny lidí.
V otázce radaru je rozdělena i politická reprezentace. Zatímco ODS a lidovci jsou pro umístění radaru v Česku, zelení váhají a chtějí do projektu více zapojit NATO a EU. Se stavbou základny nesouhlasí většina opoziční ČSSD, která žádá referendum. Ostře proti stavbě základny jsou komunisté.
