Američtí experti začali dnes ve vojenském újezdu Brdy znovu zkoumat podmínky pro vybudování radarové základny. Podle českého ministerstva obrany se mají zaměřit především na průzkum hydrologických a geologických podmínek, na kvalitu infrastruktury nebo na dopravní dostupnost. Tým v počtu 38 osob ukončí prohlídku vojenského újezdu v sobotu.
Již na začátku dubna pětičlenná americká skupina v Brdech zjišťovala, zda by radar omezil vysílání okolních zařízení, jako je například televize nebo rozhlas. Odborníci také zkoumali vlivy, které by tato zařízení na fungování radaru měla. Experti, které vedl zástupce Protiraketové obrany USA, rovněž navštívili meteorologický radar nacházející se v Brdech na vrchu Praha. Setkali se také s představiteli Českého telekomunikačního úřadu, který vysílání povoluje.
Rozhovory o radaru již začaly i na diplomatické úrovni. Čeští a američtí vyjednavači v pátek v Praze uzavřeli dvoudenní konzultace o právním postavení personálu radarové základny. Právní otázky se týkají jurisdikce a postavení amerických vojáků i civilních zaměstnanců na základně. Obě strany se shodly, že základem budoucí úpravy bude platná dohoda Severoatlantické aliance o statusu jejich ozbrojených sil nazývaná NATO SOFA z roku 1951, která začala v Česku platit v roce 2000.
Koncem května začnou zástupci obou zemí řešit druhou smlouvu o protiraketové obraně, která má být hlavním dokumentem pro případné umístění stanice v Česku. V této smlouvě by měly být upraveny podmínky fungování a chodu eventuální radarové základny, její umístění, přístup na základnu, možnosti návštěv a logistika. První, sondážní jednání o této smlouvě se bude konat 22. května 2007.
Dohoda o právním postavení vojenské základny i smlouva o protiraketové obraně budou mít prezidentský charakter, budou tedy podléhat souhlasu obou komor parlamentu i hlavy státu.
Zda protiraketový radar v Česku skutečně bude, bude záležet na vyjednávání mezi Prahou a Washingtonem. Rozhovory potrvají několik měsíců, v příštím roce by Američané chtěli slyšet, zda mohou s českým územím počítat. Druhá část protiraketového systému má být v Polsku, kde by chtěl Washington umístit desítku střel.
Většina veřejnosti podle průzkumů veřejného mínění radar v Brdech nechce. Například podle nedávného zjištění agentury Factum Invenio umístění amerického radaru v Česku odmítají tři pětiny lidí. Jen o málo nižší podíl si ale současně myslí, že proti hrozbě raketových útoků by se Česko chránit mělo.
Politická scéna je v otázce radaru rozdělena. Zatímco ODS a lidovci jsou pro umístění radaru v Česku, zelení váhají a chtějí do projektu více zapojit NATO a EU. Se stavbou základny nesouhlasí většina opoziční ČSSD, která žádá referendum. Ostře proti stavbě základny jsou komunisté.
