Archeologové objevili nedaleko Modravy stopy osídlení z mladší doby kamenné. Výzkum dokládá, že i v těch nejvyšších partiích dnešního Národního parku Šumava žili lidé už 6 tisíc let před Kristem. Sídliště ve výšce nad 1100 metrů je nejvýše doloženým pravěkým osídlením u nás.
Tahle zpráva si vyžádá zápis do učebnic dějepisu. Archeologové nedaleko Javoří Pily u Roklanského potoka nedaleko Modravy v lůně Národního parku Šumava objevili - nejvýše položené pravěké sídliště na našem území.
„Nově objevená mezolitická lokalita poblíž Modravy představuje vítané a zásadní obohacení k poznání předneolitického osídlení vrcholových partií Šumavy. Opět se ukazuje potenciál území, které i přes značnou nadmořskou výšku lákalo svým příznivým georeliéfem a dynamickým vzrůstem nutričních zdrojů k nejspíše sezónnímu využívání pozdně paleolitickými a především mezolitickými skupinami lovců a sběračů,“ popisuje Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR výhody Šumavy pro nejen raně pravěké osídlení.
Nálezy, které zde archeologové našli, potvrzují sezónní využívání určitých zdrojů a vedou k úvahám o polokočovném způsobu života zdejší mezolitické tlupy. Ten ale nespočíval v putování krajinou do neznáma, ale v cíleném pohybu mezi několika známými místy. Byly to především drobné úštěpy a čepelky - doklady o existenci štípané industrie. Lidé tu v té době pravděpodobně sbírali brusinky, borůvky a lískové oříšky a je možné, že sem přicházeli lovit i lososy, jejichž tahy jsou v této oblasti zaznamenány až do novověku. Ryby lovili na udici, zvěř hlavně lukem a šípy, případně do pastí, jak ukazují nálezy z jiných oblastí Evropy.
„Průzkum je zaměřený hlavně na osídlení lovecko-sběračské. Do dnešního dne jsme v okolí Javoří Pily, Křemelné a Roklanského potoka identifikovali celkem 5 lokalit se štípanou industrií, které jsou předběžně datovány do období mezolitu a jedna lokalita je stáří laténského,“ doplňuje Katarína Čuláková, která je vedoucí výzkumu.
Poloha na hraně suché terasy v kombinaci s umístěním nad soutokem dvou výrazných potoků je přitažlivým a dobře zapamatovatelným místem pro opakované táboření.
„Roklanský potok pramení v nadmořské výšce 1264 metrů. Geograficky patří oblast do Modravských plání, což je nejchladnější část Národního parku Šumava. Pro které je charakteristické velmi krátké, chladné a vlhké léto. Zima je naopak velmi dlouhá, velmi chladná s velmi dlouho zde leží sněhová pokrývka,“ popisuje Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.
