Pohled na pozůstatky druhé nejvýznamnější brány středověkého opevnění Plzně odkryly archeologům stavební práce v centru města. Dělníci rozkopali řadu ulic v centru města kvůli stavbě horkovodu. Žádné významné objevy se ale ve výkopech vedoucích středem ulic nenašly. Objevily se například zbytky historické kanalizace. Odkrytí takzvané skvrňanské brány ze zhruba druhé čtvrtiny 14. století bylo asi nejzajímavějším nálezem, pro odborníky ale nebylo překvapivé, řekl archeolog Západočeského muzea Jiří Orna.
Historiky mrzí, že se ze středověké stavby z červených pískovců nezachovalo víc. "Část brány jsme viděli asi před třemi roky, při jiných zemních pracích, bohužel moc se toho kvůli mnohým stavebním činnostem nedochovalo," poznamenal archeolog.
Skvrňanská brána v dnešní Riegrově ulici byla po Pražské bráně, kterou do města vjížděl král, druhá nejvýznamnější v opevnění centra Plzně. Směřovala z města k Německu. V opevnění byly ještě další dvě brány. Skvrňanská podle Orny 7. června 1507 vyhořela a musela se přestavět, po třicetileté válce v 17. století se zaslepila a její funkci převzala nově postavená brána v nedaleké ulici. V polovině 19. století se opevnění a brány bouraly. Těsně vedle zbourané Skvrňanské brány pak stálo městské divadlo a od roku 1903 nový dům, kde je dnes budova univerzity.
