Zbytky středověké vesnice, zřejmě starší než Plzeň, zkoumají na okraji města archeologové z plzeňského Západočeského muzea. V lokalitě Plzeň - Bílá Hora provádějí v posledních letech průzkum vždy na místech, kde staví soukromí stavitelé rodinné domy. Zatím objevili hlavně pozůstatky hospodářských objektů, řekl archeolog Jiří Orna.
Podle vedoucí průzkumu Veroniky Dudkové se zatím našly pozůstatky středověkých hrnčířských pecí. Část prozkoumali odborníci podrobněji už loni, další budou hlouběji zkoumat, předpokládají, že našli ještě jednu. K nejvzácnějším nálezům v lokalitě patří loňský objev řezenského feniku ze 13. století z kvalitní slitiny stříbra. "Zajímavé je, že tyto feniky bylo povoleno razit i u nás, mohl to tedy být řezenský fenik, ale domácí provenience," upozornila Dudková. Archeologové našli letos také měděnou náušnici, hlavně však nacházejí keramiku.
Na místě průzkumu stála podle Orny středověká vesnice Roudná. Po jejím zániku se jméno přeneslo na jiné zastavěné území a dodnes se tak jmenuje jedna plzeňská část. Původní vesnice na ostrohu nad Berounkou existovala zřejmě už v polovině 13. století, Plzeň byla založena až v roce 1295. Později ale ves zanikla, podle dostupných materiálů byla v roce 1495 zpustlá a byla v držení Plzně. Zřejmě se pak využívala jako hospodářské zázemí. "Máme doklad z roku 1555 a 1713, že tu existovala chmelnice," řekl Orna. Při záchranném archeologickém průzkumu se tam také našly sloupové jámy, které mohly být zbytkem chmelnic a pozůstatky špejcharu, ten ale pocházel z doby mladší než původní vesnice.
Archeologové netuší, co ještě mohou v lokalitě najít. Z písemných pramenů například vědí, že ve staré vesnici byla tvrz. Neví se ale, jak vypadala. "Ty tvrze ve středověkých vesnicích byly jen lépe opevněné chalupy," vysvětlil Orna.
"Středověkých vesnic, které by byly prozkoumané, je strašně málo, takže každá další, která se prozkoumá, znamená velký přínos," dodala Dudková. Až archeologové z průzkumem skončí, naleziště opět přikryjí.
