Sedm uhynulých brkoslavů severních a osm stehlíků obecných, to je smutná bilance dvou úterních výjezdů členů DES OP – Záchranné stanice živočichů Plzeň. K úhynů většího počtu zajímavě zbarvených opeřenců ochranáře tentokrát současně volalo hned několik všímavějších kolemjdoucích.
První případ se stal u prosklené zastávky MHD na Karlovarské třídě nad Družbou. Paní volala, že když čekala na autobus, tak si ze zadní strany prosklené čekárny všimla čerstvě uhynulých brkoslavů severních. Typicky zbarvený středně velký pěvec s výraznou chocholkou ji zaujal zejména svým zajímavým opeřením. O brkoslavech slyšela v mediích, a tak jí určení nedělalo žádný problém. Úhyn sedmi brkoslavů potvrdila i kolegyně Olga Štěpánková, která jela hlášený úhyn ptactva prověřit. Než tam dorazila, volali ještě další dva lidé, kteří se chybně domnívali, že se jedná o nějaké exotické ptáky uniklé z nedaleké zoologické zahrady.
Druhý případ byl pak telefonicky nahlášen téhož dne kolem 17. hodiny odpoledne. Opět náhodný chodec nahlásil úhyn pestře zbarvených ptáčků tentokrát pod nově postavenou protihlukovou stěnou na Čechurově. Horní část protihlukové bariéry je prosklená čirým sklem a prťavá silueta dravce v pravém horním rohu obrovské skleněné plochy problém opravdu neřeší. V tomto případě se jednalo o 8 stehlíků obecných a podle zbytků peří u paty zástěny se nejedná zdaleka o ojedinělé případy.
U obou dvou případů byla příčina úhynu ptáků náraz do skleněné stěny. V obou případech se ptáci zdržovali na keřích s potravou, když byli vyrušeni, vzlétli a prudce narazili na skleněnou překážku. Na skleněné stěně protihlukové bariéry byly dokonce vidět šmouhy a obtisky peří po nárazu.
Co k celé záležitosti dodat?
"O problému se ví. Již 15 let na něj upozorňujeme. Již 15 let se o problému celorepublikově diskutuje a projektanti stále projektují průhledné skleněné plochy i tam, kde by podle mého názoru být nemusely. Příkladem je i právě zrekonstruovaná protihluková stěna na Čechurově a další skleněné plochy na obchvatu. Přitom dnes už jsou skla, která svou povrchovou úpravou minimalizují takovéto nepříjemné ztráty. Vodorovné či vertikální proužky, tónování, dekorační struktury, či jiné architektonicky zajímavé prvky. Kolikrát by stačilo opravdu málo a nechápu, proč se stále držíme jedné zastaralé a problémové podoby," říká šéf záchranářů Karel Makoň.
O tom, že se dají řešit i některé prosklené čekárny MHD jsme se v Plzni již přesvědčili.
V roce 2006 (rovněž na základě prokázaného hromadného úhynu brkoslavů severních po nárazu do prosklené čekárny ve Francouzské ulici u lékárny) zrealizovala SVSmP pod nátlakem veřejnosti ve spolupráci s katedrou Designu ZČU vkusné, originální a hlavně účelné pokreslení některých čekáren MHD. Od té doby, co studenti výtvarně ztvárnili stěny prosklených čekáren, nedošlo na těchto lokalitách ani k jednomu úhynu. Bohužel projekt se pak z neznámých důvodů dále nerealizoval, a tak na dalších nebezpečných plochách stále hynou ptáci. V roce 2006 bylo na území města cca 450 prosklených čekáren. "Tenkrát jsem je všechny osobně objel a vytipoval pro ptactvo ty nejnebezpečnější.
Spolu s fotografiemi jsem jich cca 100 předal k zabezpečení na SVSmP, která zhruba 40% zabezpečila. Každopádně dnes bych rád tento problém znovu otevřel a pokusil se opět rozhýbat. Veřejnost si takovýchto věcí hodně všímá, lidé nám celoročně hlásí nálezy ptáků na jednotlivých lokalitách. Jen stěží jim pak vysvětluji, že ne všechny čekárny jsou v majetku města a že s prosazováním zabezpečení čekáren narážíme i na jiné majetkoprávní problémy. Každopádně tento problém má své řešení a jak je vidět, je třeba se na něj začít podstatně důrazněji soustředit," uzavírá Makoň.
