Každou šumavskou zimu se těší čeští běžkaři, kteří se prohánějí na lyžích v okolí Modravy, na návštěvu bavorských vísek. Němečtí lyžaři by se zase rádi zastavili na Březníku a Modravě. Za nejkratší spojnici mezi Bavorským lesem a šumavským parkem je považován někdejší hraniční přechod Modrý sloup. "Poprvé byl otevřen za vlády panovníka Karla IV. a poprvé uzavřen za existence hraničního pásma a zadrátované hranice. O znovuotevření Modrého sloupu usilujeme už dvanáctý rok. Zatím vychází naše snaha naprázdno," postěžoval si dlouholetý starosta Modravy Antonín Schubert a dodal: "Máme na svém území pětadvacet kilometrů dlouhou hranici s německými sousedy, ale ani jednou cestu k nim." S důvody neotevření přechodu se vedení Správy národního parku Šumava nikdy netajilo. Nejdříve argumentovalo tím, že obci chybí infrastruktura a není na příliv turistů připravena. To dnes již neplatí. Modrava se pyšní od letošního podzimu např. novou dominantou - víceúčelovou, turisticky atraktivní budovou s informačním střediskem. Příští rok v obci vyroste unikátní dřevařské muzeum. Nyní ochránci přírody operují, že by provoz přechodu plašil vzácného tetřeva hlušce. Starosta namítá: "Přežila-li populace tetřeva činnost národního parku a nevyplašil-li ptáky ani řev helikoptér, pak by byla přítomnost turistů spíše prvkem přirozenějším." Celé Luzeňské údolí, včetně Modrého sloupu, náleží do první, nejvíce chráněné zóny a od letošního května patří "ptačí oblast" do programu Natura 2000.
