Více než 100 tun síranu hlinitého začali dnes vpouštět odborníci do Velkého boleveckého rybníka, největšího rybníka v Plzni. Ošetření chemikálií má v sedimentu "uzamknout" fosfor, který je klíčovou surovinou pro vznik sinic a vodního květu. Chemické ošetření vodní plochy je jedním z kroků v ojedinělém projektu, při němž chtějí odborníci změnit kvalitu vody v oblíbené rekreační oblasti. Po sérii opatření se měl převrátit ekosystém z kalného chovného rybníka s množstvím ryb a téměř bez vodních rostlin na pravý opak. Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude v rybníku čirá voda, málo ryb a vodní rostliny, řekl autor projektu, hydrobiolog Jindřich Duras.
Síran hlinitý je zdraví neškodná chemikálie, používá se běžně při úpravě pitné vody. Do boleveckého rybníka ji odborníci dostávají pomocí speciálního člunu poháněného turbínou. Turbína ve dně člunu přisává z nádrží rozpuštěnou chemikálii a rovnoměrně ji dávkuje a smíchává s vodou. "V rybníku jednak ošetří vodní sloupec, vysráží fosfor a vznášející se částice jako sinice a řasy a jednak ošetří sediment tak, že na dně uzamkne fosfor a nepustí ho k sinicím," popsal Duras.
Chemikálii budou odborníci do rybníka vypouštět do středy, nebo čtvrtka. Je nutné, aby pokryli celou více než padesátihektarovou plochu. "Zdraví je chemikálie naprosto neškodná, osobně jsem to vyzkoušel, pouze může způsobit pocit většího vysušení pokožky a jdou po ní hůř rozčesávat vlasy," poznamenal Duras.
Podle Vladimíra Kloučka, ředitele společnosti Kemwater Prochemia, která chemikálii dodává, je tento postup známý už asi 30 let. "Internet je plný odkazů, odborníci o té metodě diskutují, ale až dosud nebyl nikdo, kdo by ji skutečně vyzkoušel v praxi," řekl Klouček ČTK. Poprvé se podle něj v Česku použilo chemikálie k čištění vody na Máchově jezeře a v Plzni.
Velký bolevecký rybník je oblíbené rekreační místo. Aby se voda změnila na čistou, je nutné zbavit rybník býložravých ryb, které žerou vodní rostliny. Nejlepší způsob, jak rybník přivést do žádaného stavu, by bylo vypuštění a klasický výlov. Rybník ale nemá silný přítok a hrozilo by, že by se mohl při suchém počasí napouštět i několik let. Odborníci proto hledají způsob, jak ho zbavit ryb za plného stavu. Kromě toho se do rybníka také vysazují dravé ryby a vodní rostliny.
Metoda, jak zbavit rybník zákalu, sinic a vodního květu, je v republice unikátní. Podle Durase se provádí na mělčích jezerech například ve Finsku, Dánsku, Nizozemsku a Norsku. Podobný projekt se uskutečňuje i na Máchově jezeře. Podobné rybníky, jakým má za pár let být i plzeňský Bolevák, jsou prý v republice unikátní. Je to proto, že většina z nich se využívá k chovu ryb - zejména kaprů a amurů. Ti jsou ale pro kýžený přírodní stav nežádoucí - žerou vodní rostliny nebo ryjí při dně, víří a kalí vodu. Ze dna se také uvolňuje fosfor, který potřebují k růstu obávané sinice.
