Protipirátská organizace BSA obdržela od letošního května z různých zdrojů více než 1600 oznámení, informací a podnětů s podezřením na užívání nelegálního softwaru ve firmách. „Podobně jako v květnu zahajujeme s firmami podezřelými z porušování autorských práv k softwaru proceduru směřující k nápravě,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
Nejvíce oznámení (90 %) obdržela BSA z anonymních zdrojů: „Pouhá desetina informátorů byla ochotna poskytnout další informace osobně,“ říká Jan Hlaváč. Oproti minulosti se zvýšil o 10 procentních bodů podíl oznámení iniciovaných zaměstnanci. „Téměř polovina oznámení (40 %) pochází pravděpodobně od zaměstnanců, ať už bývalých nebo současných. Na oznámení proti nekalé konkurenci připadá 50 procent a 10 procent oznámení upozorňuje na pirátství v oblasti distribuce softwaru a jiných oblastech,“ vyjmenovává Hlaváč.
BSA veškerá oznámení pečlivě analyzuje a podle jejich závažnosti volí individuální právní řešení případu. „Pracujeme pouze s oznámeními, která mají patřičnou vypovídací hodnotu. Policejní razii iniciujeme pouze v případech, kdy máme téměř naprostou jistotu, že se ve firmě užívá nelegální software. Na oznámení typu ve firmě té a té je nelegální software, udělejte tam razii nereagujeme,“ vysvětluje Hlaváč.
Motivem pro oznámení jsou strach, pomsta a nekalá soutěž
Motivem k oznámení ze strany zaměstnanců bývají podle statistik BSA obavy, že by v případě policejní prohlídky mohli být zaměstnanci za užívání nelegálního softwaru spoluodpovědní, či že s pirátstvím zaměstnanec nesouhlasí (viz graf). „Valná většina oznámení je ale pravděpodobně motivována pomstou zaměstnavateli. Nejčastěji tak reagují zaměstnanci, kteří dostali čerstvě výpověď. Někdy dokonce svoje oznámení chtějí stáhnout, když jejich vztek opadne,“ řekl Hlaváč.
Pokud oznámení iniciuje firma, je to téměř vždy kvůli nekalé konkurenci. „Tím jsou myšleny konkurenční firmy, které užívají nelegální software a tím si snižují provozní náklady,“ vysvětluje Hlaváč. Zejména ve strojírenství, u architektů, designérů či grafiků mohou firmy nelegálním užíváním snížit provozní náklady až o stovky tisíc korun měsíčně. „Poctivým firmám to vadí, protože cenu softwaru musí promítnout do ceny služeb,“ dodává Hlaváč.
V Česku se podle posledního měření užívá 37 procent softwaru nelegálně. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství činí přibližně 3,6 miliardy korun. Česká republika podle studie BSA a IDC patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Na pomyslném žebříčku obsadila 13. příčku. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent.
