Bylo to rychlé, elektrický výboj vypnul v daném úseku elektrický proud a oprava přepáleného vodiče si vyžádala dvě party montérů, kteří úhyn čápa jako první nahlásili.
"Dojde-li v první polovině hnízdění u čápů bílých k úhynu jednoho z rodičů, zpravidla ten druhý nemá šanci snůšku sám vysedět a ani malá mláďata sám odchovat. Čápi, byť to nevypadá, jsou totiž velcí bojovníci a jakmile by samice hnízdo s vejci či malými mláďaty (do tří týdnů věku) opustila a letěla pro potravu, okamžitě by jí je jiný čáp z hnízda vyházel a hnízdo obsadil! Proto když zjistíme, že na hnízdě zůstal lichý čáp s malými mláďaty bez partnera a že k úhynu druhého čápa došlo lidskou rukou, snažíme se vejce či mláďata zachránit. Pokud by však samec prohrál v souboji s druhým a silnějším samcem, nechali bychom vejce i mláďata na hnízdě, ať rozhodne sama příroda," vysvětluje šéf plzeňských zvířecích záchranářů Karel Makoň.
Ve Šťáhlavech však ve středu do přirozeného vývoje čapí rodinky (dle zákona zvláště chráněného druhu živočicha) škodlivě a nepřímo zasáhl člověk. "Tak jsme po ověření všech okolností, získaných informací a zpráv se po konzultaci s kolegou Jiřím Vlčkem z Plzeňského krajského úřadu rozhodli, že čerstvě vylíhlá mláďata ve věku jeden až tři dny od vylíhnutí z hnízda od ovdovělé samice sundáme. Šťáhlavský komín je však 32 m vysoký, a tak jsme po kontrole situace na hnízdě pomocí dronu požádali o spolupráci a součinnost profesionální hasiče HZS PK. Přes tísňovou linku 150 a centrální dispečink jsme se spojili přímo s operačním důstojníkem a velitelem zásahu, který na místo poslal potřebnou techniku, posádku a hasičský žebřík. Jelikož bylo třeba částečně omezit i silniční provoz na místní komunikaci, dorazili na místo i policisté z místního okrsku a řízení dopravy se ujali," popisuje akci Makoň.
Bez ornitologických kroužků je vše mnohem složitější. Čekáte pod hnízdem, sledujete nervózního čápa bílého na hnízdě, který stojí u tří čerstvě vylíhlých mláďat. Stojí, zobákem přerovnává hnízdní materiál na hnízdě a vybírá poslední zbytky potravy pro mláďata. Za normálních okolností by ho zhruba po dvou hodinách v hlídání mláďat vystřídal jeho partner, který by ve voleti přinesl mláďatům potravu. "Tady však čtyři hodiny žádný partner nepřilétl a místo samce (táty) na obloze a kolem hnízda krouží úplně jiný čáp. Kdyby dospělí čápi měli na noze ornitologické kroužky, mnohem snáze bychom se my dole pod hnízdem orientovali, kdo je kdo, a kdo ke komu patří! Tady však žádný z čápů kroužek nemá, a tak je situace mnohem složitější a hůře čitelná! Naštěstí samice na hnízdě má jasno a svého čápa pozná i bez kroužku. Takže vetřelce na hnízdo nepustí a ví, že musí před ním mláďata bedlivě hlídat. Proto také když se k hnízdu blíží hasič v koši vysokozdvižné plošiny, nechce hnízdo a mláďata opustit," pokračuje Karel Makoň.
Dává proto hasičům povel, aby sjeli dolů a že pro jistotu počkají deset minut, co se bude dít. Samice se okamžitě vrací k mláďatům, klape zobákem a zastrašuje vetřelce kroužícího kolem hnízda. Po pěti minutách třetí čáp vyklízí pole a mizí vysoko na obloze směrem ke Starému Plzenci.
"Hasiči vyjíždějí se žebříkem k čapímu hnízdu podruhé a na mou žádost sundávají tři čapí mláďata. Jsou to ještě prckové a sama samice by je v tomto případě neměla šanci odchovat," líčí zvířecí záchranář.
Zásah hasičů a záchrannou akci dole pod hnízdem sledují desítky místních obyvatel. Každý se ptá, co se stalo a proč se sundávají mláďata. Makoň jim vysvětluje situaci, ukazuje mláďata a baví se, co s nimi bude dál. Děkuje hasičům i policistům za technickou podporu a krátce před jedenáctou hodinou odváží tři čápata na záchrannou stanici. Tady už na ně čeká porce moučných červů, cvrčků a malých rybek. Na připravenou potravu se vrhají s chutí a měli už opravdu velký hlad.
Odpoledne je přendavá z transportní bedny na imitaci čapího hnízda pod elektrickou kvočnu.
"Pokud vše poběží jako vždy, tak teď dva tři týdny budeme muset po dvou až třech hodinách od světla do světla mláďata vždy řádně nakrmit a když to dobře dopadne, tak koncem května je přidáme do náhradního hnízda jiným čápům se stejně starými mláďaty. Koneckonců tímto způsobem jsme zachránili a úspěšně adoptovali za třicet let naší činnosti přes sto čápů," uzavírá Karel Makoň.
foto: desop
