Celkem více než 60 nádražních budov Českých drah – včetně přilehlého okolí by v následujících letech mělo projít komplexní revitalizací.
Ta bude zahrnovat nejen celkové omlazení interiéru i exteriéru nádražních budov, ale především přinese zásadní zvýšení kvality odbavovacích a dalších služeb poskytovaných cestujícím na železničních stanicích Českých drah.
Strategie, kterou České dráhy označují jako „ŽIVÉ NÁDRAŽÍ“, má za cíl jediné – učinit z nádraží respektovanou součást městských center, kam lidé chodí rádi nejen, když někam cestují. Součástí strategie je také projekt revitalizace nádraží v Praze, Karlových Varech a Mariánských Lázních realizovaný ve spolupráci se společností GrandiStazioni a projekty rekonstrukce nádraží Praha – Smíchov a Masarykovo nádraží připravované ve spolupráci s dalšími subjekty.
Josef Bazala, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah, a.s. k tomu poznamenává: „Z pohledu cestujícího mají České dráhy tři strategické priority, které by měly jednoznačně vést ke zvyšování atraktivity cestování vlakem. Kromě modernizace vozového parku a rozvoje služeb pro cestující, je třetím pilířem právě komplexní revitalizace železničních stanic. Náš cíl je jediný: posílit image Českých drah coby přepravce, který se dynamicky mění a cestujícím stále více nabízí služby s vysokou přidanou hodnotou. Proto představujeme strategii Živé nádraží právě pod touto značkou; proto zároveň hodláme z nádraží učinit místa, která budou reprezentativní součástí center českých a moravských měst.“
Strategie Živé nádraží se dělí do tří následujících projektových skupin:
· Komplexní revitalizace 58 nádražích Českých drah vybraných v rámci celé České republiky.
· Projekt revitalizace nádražních objektů ve stanicích Praha hlavní nádraží, Karlovy Vary a Mariánské Lázně realizovaný ve spolupráci se společností GrandiStazioni.
· Revitalizace stanic Praha – Smíchov a Praha – Masarykovo nádraží realizovaná jako speciální developerský projekt ve spolupráci s dalšími partnery.
České dráhy připravily projekt Živé nádraží jako komplexní strategii přeměny, jejímž cílem je prostředí stanic celkově oživit, nabídnout lepší služby cestujícím a především učinit z nádraží živoucí bod v centru města, kde občané nejen cestují, ale například také nakupují a tráví volný čas. Revitalizace se tudíž netýká pouze samotných budov a jejich interiérů; urbanistické řešení v mnoha lokalitách by mělo zahrnout také přednádraží a další přilehlá území. Postupně by mělo přestat platit zavedené klišé, že nádraží do center měst nepatří, a že železnice městská centra rozděluje.
Současně má mít strategie Živé nádraží jednoznačný dopad na posilování dobrého jména akciové společnosti České dráhy – coby předního evropského železničního dopravce – který prochází dynamickým procesem změn silně orientovaných na kontinuální rozvoj služeb pro zákazníky.
58 revitalizovaných stanic zvýší kvalitu služeb ČD pro cestující v regionech
Téměř šedesát nádraží, která projdou komplexní revitalizací, vybraly České dráhy takřka ze všech regionů České republiky. Hlavním kritériem pro výběr jednotlivých stanic přitom byla na jedné straně frekvence pohybu cestujících; na straně druhé pak zájem místní samosprávy na realizaci revitalizace. Celkové investiční náklady na revitalizaci těchto stanic by měly dosáhnout několik miliard Kč s tím, že tyto náklady budou společně s Českými drahami sdílet partneři vybraní v rámci výběrových řízeních. Ti pak získají objekty v nádražních prostorách buď do dlouhodobého pronájmu nebo je budou spravovat společně v rámci společných podniků s ČD. Tento postup je přitom vysoce efektivní – umožňuje získat finanční zdroje pro realizaci projektu a současně nikterak neomezuje společnost v dalších investičních aktivitách.
První výběrová řízení na partnery pro revitalizaci prvních pěti stanic vyhlásí ČD už 24. června 2005. Bude se jednat o následující nádraží: Františkovy Lázně, Havlíčkův Brod, Praha - Holešovice, Teplice a Ústí nad Labem. Partneři, kteří vzejdou jako vítězové výběrových řízení, pak zajistí kompletní revitalizaci příslušných stanic – včetně přípravy, projektové dokumentace, schválení příslušnými úřady a samotných rekonstrukčních prací. Následně pak budou moci v prostorách nádraží provozovat komerční objekty, které jim postupně vrátí vložené investice.
Rozsah revitalizace bude přitom různý – lišit se bude jak v návaznosti na jednotlivé lokality, tak i podle rozsahu navrženého ze strany jednotlivých partnerů. V některých lokalitách, kde bude revitalizace nádraží součástí širšího urbanistického řešení – se zapojením místní samosprávy, se počítá i se začleněním vlakového nádraží do celkového integrovaného přepravního terminálu (například v Sokolově).
Do konce letošního roku by podle časového harmonogramu měla proběhnou postupně výběrová řízení na všech 58 vybraných nádraží. První rekonstrukční práce by pak měly začít v roce 2006 s tím, že předání prvních objektů do užívání se předpokládá ještě v průběhu příštího roku a v roce 2007. Budou to zejména ty lokality, kde je revitalizace stanic provázána s již naplánovanými pracemi zaměřenými na rekonstrukci okolí nádraží – realizovanými jinými subjekty (například v Českých Budějovicích, Havlíčkově Brodě nebo Sokolově). Celkový časový plán dokončení přeměny všech stanic se pak bude odvíjet od zájmu partnerů a navrženého rozsahu prací s tím, že u rekonstrukcí většího rozsahu se počítá s jejich trváním po dobu 5 – 10 let.
Kromě stanic uvedených v rámci vyhlašování první fáze výběrového řízení jsou na seznamu vybraných nádraží také například nádraží v Ostravě, Liberci, Mostě, Olomouci či v Břeclavi.
Spolupráce s GrandiStazioni; a projekty rekonstrukce nádraží Praha – Smíchov a Masarykovo nádraží potvrzují úspěšnost financování rekonstrukce formou účasti soukromého kapitálu (PPP)
Kromě revitalizace 58 nádraží – převážně v regionech České republiky, probíhá již v pokročilejší fázi příprava na revitalizaci nádraží jednak ve spolupráci se společností GrandiStazioni ČR (Praha hlavní nádraží, Karlovy Vary a Mariánské Lázně) a s dalšími partnery – (Smíchovské nádraží, Masarykovo nádraží). Také zde České dráhy zvolily formu financování prostřednictvím účasti privátního kapitálu, přičemž tyto projekty jasně prokázaly, že ČD jsou schopny nalézt partnery pro tuto formu spolupráce na přeměně stanic.
Projekty realizované ve spolupráci s GrandiStazioni jsou dnes ve fázi, kdy byly dokončeny veškeré předběžné technické činnosti, projekty byly projednány a schváleny v průběhu dubna a května představenstvem a dozorčí radou Českých drah, a.s. K projektům se již také předběžně pozitivně vyjádřily hlavní zainteresované instituce místní správy, kdy především projekt týkající se stanice Praha hlavní nádraží byl předběžně projednán s úřady městských částí Prahy 1 a Prahy 2 a s Magistrátem hlavního města Prahy.
V tuto chvíli projekty podstupují schvalovací řízení k získání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení.
„Záměrem společnosti GrandiStazioni je zahájit na podzim proces vedoucí k výběru stavební firmy a umožnit tak započetí stavebních prací v první polovině příštího roku. Je samozřejmé, že časový harmonogram předpokládá plnou spolupráci ze strany institucí, které se budou podílet na vystavování potřebných povolení. Mohu s potěšením konstatovat, že naše dosavadní zkušenosti jsou v tomto ohledu jedině pozitivní“, říká Massimo Paglialunga, ředitel GrandiStazioni Česká republika.
Rekonstrukce pak bude podle odhadu trvat přibližně dva roky v případě obou lázeňských měst a čtyři roky v případě stanice Praha hlavní nádraží, kde je doba trvání stavebních prací podmíněna potřebou realizovat práce za plného chodu stanice, což vedlo k rozdělení projektu do vícero fází.
Vedle úspěšného postupu technických fází projektu je novinkou také vstup Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do společnosti Grandi Stazioni Česká republika, kde banka koupila kapitálový podíl ve výši 39 %. Přistoupení EBRD k projektu znamená další potvrzení úspěšnosti modelu partnerství ČD a GrandiStazioni na revitalizaci železničních stanic.
V řadě měst již nyní fungují moderní rekonstruovaná nádraží Českých drah
Ještě před přípravou strategie Živé nádraží probíhaly rekonstrukční práce v řadě stanic Českých drah – a to buď jako součást výstavby železničních koridorů nebo jako projekty financované prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Rekonstruovaná moderní nádraží tak mají například v Děčíně, Kladně, Chocni, České Třebové a v některých dalších městech. Tato nádraží již dnes splňují nejnáročnější požadavky na komfort cestování vlakem na začátku 21. století.
