Brigádní generál a bývalý vojenský letec Miroslav Štandera se stane dalším čestným občanem Plzně. Rozhodli o tom zastupitelé města. Devětaosmdesátiletého Štanderu navrhla na udělení čestného občanství plzeňská pobočka Svazu letců ČR. Čestné občanství, tedy listinu opatřenou znakem města a otiskem historické pečeti, dostane při státním svátku 28. října.
Štandera vstoupil dobrovolně do československého vojenského letectva v roce 1936 a stal se vojenským pilotem. Po okupaci nacisty odešel v roce 1939 do Francie. Při leteckém souboji utrpěl zranění a byl evakuován do Anglie. I zde se účastnil bojových operací jako pilot, později jako instruktor a noční stíhač.
Po válce se vrátil do Československa a jako poručík sloužil u bombardovacího pluku v Plzni. V roce 1948 byl od letectva vyhozen a před zatčením Státní bezpečností utekl do zahraničí. Do republiky se vrátil v roce 1994 a od té doby žije v Plzni.
Plzeň uděluje na rozdíl od dalších měst v regionu čestná občanství významným osobnostem častěji. Naposledy toto ocenění získal loni bývalý politický vězeň Luboš Hruška. To například v Klatovech podle tajemníka Miroslava Šafaříka za posledních 15 takové ocenění získal jen bývalý místostarosta a dosud významná osobnost kultury v Klatovech Jiří Bílek. Tachovský místostarosta Václav Svoboda se nepamatuje, že by město během posledních deseti let čestné občanství někomu udělilo. V Domažlicích se podle radního Stanislava Antoše uděluje čestné občanství nejvýš jednou či dvakrát za volební období. "Máme jediného žijícího čestného občana Jakuba Blatského, je to bývalý politický vězeň, který po roce 1989 sponzoruje různé místní památky a podobně," řekl Antoš.
První čestní občané Plzně byli v roce 1945 vrchní velitelé amerických a sovětských vojsk v tehdejším Československu Ernst Harmon a Ivan Koněv a Charles Noble, důstojník jednotky, která osvobodila Plzeň. Ocenění získali například Václav Havel, výtvarník Jiří Trnka, americký generál George Patton či zdejší rodáci, herci Miroslav Horníček a Jiří Suchý. Loni v červnu naopak zastupitelé odebrali čestná občanství bývalým komunistickým prezidentům Klementu Gottwaldovi a Antonínu Zápotockému a vrátili ho katolickému knězi Janu Šrámkovi, předsedovi exilové vlády v Londýně za druhé světové války. Občanství mu v roce 1948 odňali komunisté.
