V průběhu příštího roku bude nově pojmenováno 170 zastávek, což je přibližně 50 % ze stávajícího množství. Cílem je odstranit nedostatky systému a dosáhnout stavu, který by v maximální možné míře zohledňoval požadavky provozu, platné legislativy, ale i prosté uživatelské srozumitelnosti, tedy zlepšení orientace pro cestující a vyhledávání spojení v informačních systémech.
Hlavní skupiny nevyhovujících současných názvů byly zejména tyto:
a) neexistující objekt, podle kterého se zastávka nazývá, např. „ČSAO“ (býv. Československé státní automobilové opravny), „Výstaviště“, „SPŠD a S (býv. Střední průmyslová škola dopravní a strojní) aj. Přitom názvy, které se vžily a staly se spíše pojmenováním lokality, budou zachovány (např. „U Práce“, „U Pietasu“, „U Duhy“ aj.),
b) zastávky pojmenované nejednoznačně podle dlouhé ulice, v níž se nachází více zastávek (např. „Lidická“, „Dobřanská“),
c) názvy obsahující zkratky, čárky a mezery, které činí název obtížně zapamatovatelný; takovýto název při jeho přesné neznalosti téměř znemožňuje vyhledávání přes internet (např. „Fakultní nemoc. Lochotín“, „Hl. nádr. ČD, Sirková“, „III. br., Domažlická“, „Stav. stroje, Rokycanská“, „Bory, NVÚ“) nebo zastávky v jedné lokalitě pojmenované různými způsoby („nám. M. Horákové“, „náměstí M. Horákové“, „Slovany, n. M. Horákové“),
d) nesystematické názvy s využitím názvů ulic („Ul. K. Steinera“, přitom většinou je název bez „ul.“, „Boettingerova“ - ulice se vůbec v dané lokalitě nenachází apod.),
e) jméno čtvrti, opakující se z historických důvodů v názvech více zastávek („Újezd, rozcestí“, „Újezd, Hrádecká“, „Újezd, Staroveská“, „Újezd, v Brance“ aj.).
Při tvorbě nových názvů byla snaha vycházet zejména z těchto zásad:
1. pro název zastávky využít jméno příčné ulice, která se nachází v blízkosti zastávky (např. pro starý název „Boettingerova“ je použit název ulice „Čermákova“),
2. konečná páteřní linky ve čtvrti přebírá název čtvrti (např. „Bory“, „Slovany“), u ostatních názvů na lince, a to ve většině případů, jméno čtvrti vypadává (např. název zastávky „Černice, K Plzenci“ se zkracuje na „K Plzenci“); důvodem k tomu je mj. jasný a krátký název přestupního terminálu městské a příměstské dopravy,
3. konečná druhé linky ve čtvrti přebírá název čtvrti s nějakým přívlastkem („Sídliště Bory“, „Zadní Skvrňany“),
4. pro název zastávky v přestupním uzlu (např. z trolejbusu na tramvaj) byla snaha volit stejný název (např. všechny zastávky na náměstí M. Horákové budou mít název „Slovany“),
5. omezení zkratek a čárek (např. místo „Hl.nádr. ČD, U Ježíška“ byl navržen název „U Ježíška“, místo „Hl. nádr. ČD, Sirková“ je navržen název „Hlavní nádraží“ apod.),
6. v názvech zastávek pokud možno nepoužívat firemní nebo obchodní názvy („Úněšovská, Globus“, „ČSAO“), ale použít neutrální výrazy.
V některých případech se nový název hledal těžko, protože v okolí zastávky není vhodný objekt nebo ulice, podle které by mohla být zastávka pojmenována (např. nynější „Stavební stroje“, „U teplárny“ apod.).
Nové názvy zastávek by se měly následně přenést do všech informačních systémů i do jízdních řádů ostatních dopravců. Tam, kde obsluhuje zastávku více dopravců, se v souvislosti s přejmenováním zastávek doporučuje zrealizovat ideální stav, tj. jeden označník (svislá dopravní značka pro informování o zastávce) a s jedním prostorem pro výlep např. jízdních řádů.
Finanční náklady spojené s přejmenováním zahrnují především přelepení názvu označníku v zastávce, výměnu štítku s Brailovým písmem, výlepy nových jízdních řádů, schémat linek MHD, práce spojené se zadáním dat do informačních systémů pro cestující na webu PMDP, výrobou hlášení do vozidel, změn dat v palubních počítačích či s vydáním nových licencí jsou odhadovány na přibližně 350 tisíc korun.
