Chocomyšlí prošel průvod dětí s řehtačkami

Necelá dvacítka dětí od předškolního věku po děti vyšších tříd základních škol procházela dnes v poledne s řehtačkami v rukou Chocomyšlí na Domažlicku.

Jarní servisní akce AUTO CB

Necelá dvacítka dětí od předškolního věku po děti vyšších tříd základních škol procházela dnes v poledne s řehtačkami v rukou Chocomyšlí na Domažlicku. Stará velikonoční tradice, pří níž se od Zeleného čtvrtka po Bílou sobotu odmlčí zvony a nahradí je řehtačky a klapačky, se na Chodsku dodnes dodržuje v nejedné vesnici.
Přestože původní zvyk byl výhradně pro chlapce, v obci se do něj v posledních letech zapojily i dívky. "V Chocomyšli se už řehtá hodně let, je to tady taková tradice. Já chodím asi od školky a bude mi už 13 let," řekla Markéta Bláhová, která se na cestu obcí vydala. Děti za lomození řehtaček, mnohdy děděných po generace, několikrát prošly obcí a zastavily se i na krátkou modlitbu u křížku.
"Na Chodsku se řehtačkám říká drkačky a chození s nimi je jedním z nejvýraznějších zvyků," řekl dnes ČTK ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl. Chodsko je v Čechách územím s nejzachovalejším folklorem a velikonoční chození s řehtačkami se tam v několika obcích vykonává hned tři dny za sebou. "Správně se začíná na Zelený čtvrtek večer, pak se chodí na Velký pátek už v pět hodin ráno, pak v poledne, odpoledne se chodí třikrát kolem kostela a ještě večer. V sobotu zase brzo ráno a v poledne dostávají děti koledu," popsal Nejdl.
Tento zvyk podle něj udržují například lidé v Mrákově, Postřekově nebo v Klenčí pod Čerchovem. Při sobotní koledě dostávají koledníci vajíčka, vařená i syrová, i peníze. Skupinku vedou vždy nejstarší chlapci, jimž se říká páni. "Je to jeden ze starých zvyků, který přečkal i minulý socialistický režim, dokonce se pamatuji, že se kvůli tomu děti pouštěly dřív ze školy," dodal Nejdl.
Na Zelený čtvrtek v minulosti umlkaly kostelní zvony na znamení utrpení Krista. Říkalo se, že odletěly do Říma. Podle šumavského historika Vladimíra Horpeniaka lidé o Zeleném čtvrtku jedli něco zeleného - špenát, špenát z kopřiv nebo řeřichu potoční s vejci. Sel se hrách, aby nebyl červivý. Hospodyně pekly pečivo jidáše a mazaly je medem. Děvčata se na Zelený čtvrtek před východem slunce myla rosou nebo pak v potoce.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
čt 13.04.2006 15:50



0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka