Zchátralý chotěšovský klášter, který patří obci, má velkou šanci získat na první opravy 90 milionů korun z z norských fondů na obnovu památek. Klášter, jehož kompletní obnova si vyžádá 1,5 miliardy korun, byl v roce 2003 zařazen mezi stovku nejvíce ohrožených památek světa. Na seznamu Světového památkového fondu je spolu s Velkou čínskou zdí. Řekl to starosta obce Čeněk Smetana.
Do 26. října podá obec žádost o peníze na obnovu prelatury, což je bývalá budova představeného kláštera. "V prvním kole jsme neuspěli, ale řekli nám, že naše žádost je velmi dobře připravená a máme ji podat znovu. Mezi řádky to chápu tak, že bychom peníze mohli dostat," uvedl starosta. O dotaci má být rozhodnuto ještě letos. Loňské peníze navíc byly na obnovu dřevěných částí památek, letos půjdou peníze z norských fondů na celé objekty.
V budově prelatury, jejíž oprava by se stihla do konce roku 2008, by vznikl obecní úřad, obřadní a výstavní síň, infocentrum, administrativní a technická základna kláštera a byt pro jeho správce. "Tím by se areál oživil. Byl by otevřen pro veřejnost každý den," uvedl Smetana.
Kontaktním místem pro podávání žádostí o norské fondy je krajský úřad, který se má stát, podobně jako plzeňská pobočka Národního památkového ústavu, partnerem obce v tomto projektu. Kraj žádost formálně zkontroluje a odešle ministerstvu financí. Obec se bude na akci podílet 15 procenty.
Radnice dále jedná s plzeňským biskupstvím o odkoupení bývalého lesního úřadu za symbolickou sumu. "Než se budova rozsype, chtěli bychom z ní vybudovat dům pro seniory se 24 pokoji s dotací 800.000 korun na byt," uvedl starosta. Náklady činí 28 milionů korun. Obec už má studii, ale kvůli žádosti o dotaci musí být majitelem objektu. Církev se ho ale snaží několik let marně prodat. Radnice se s ní chce dále dohodnout na převzetí klášterní zahrady, kde by vybudovala park, zahradnictví, pietní místo a amfiteátr.
Nejvíce peněz spolkne oprava hlavní budovy kláštera, takzvaného konventu. Podle Smetany by potřeboval na odstranění havarijního stavu minimálně 100 milionů korun. Obec, která převzala památku z majetku církve v roce 2003, shání silného investora. Díky zařazení do světového fondu očekávala výrazně větší zájem. Poslední singapurský investor, který měl zájem klášter oživit, kvůli velikosti předpokládané investice před dvěma lety odstoupil.
"Do památky přišlo za 15 let pouze 30 milionů korun do oprav krovů, střech a fresky nad hlavním schodištěm konventu," uvedl plzeňský architekt Jan Soukup, předseda občanského sdružení Klášter Chotěšov, které už 15 let shání peníze a připravuje odborné podklady pro obec.
"Je třeba v první řadě najít pro obrovský komplex využití a opravovat ho po částech," uvedl generální ředitel Národního památkového ústavu Tomáš Hájek. Podle něj by mohl konvent získat peníze z integrovaného operačního programu. Chotěšov dostává peníze od ministerstva kultury, které stačí jen na opravu malých částí střechy. Letos dostane pouze 1,1 milionu, loni to bylo 2,3 milionu. Střecha je opravena tak z jedné třetiny. Obec s dvacetimilionovým rozpočtem může dát do památky 300.000 korun ročně.
O zchátralou památku je stále větší zájem. Loni ji navštívilo 6000 lidí, letos jich Smetana odhaduje o třetinu více. Chotěšovský ženský klášter je z roku 1202, v 18. století byl zrušen a soukromě využíván. Po roce 1948 jej užívala armáda. Od 70. let 20. století byl opuštěn, je v dezolátním stavu.
