Téměř dva měsíce zkouší bydlet samostatně ve vlastní domácnosti v plzeňské Havířské ulici. Jsou čtyři, jsou to muži a jsou duševně nemocní. Donedávna byla psychiatrická léčebna prakticky jediným místem, kde směli lidé s touto nemocí přebývat. Projekt nazvaný „Psychosociální sítě“ buduje Nadace Bona od roku 1994 a umožňuje návrat osob s duševním handicapem zpět do normálního života. Na podzim minulého roku se k projektu nadace připojila Plzeň. Pro takzvané chráněné bydlení poskytla byt se třemi pokoji, kuchyní a sociálním zařízením. „Bydlení pro lidi s dušením onemocněním v běžných nájemních bytech může znamenat jen zisk. Uvolní se z problematických vazeb, rozvíjí svoji samostatnost, zvyšují si vnímání kvalit života. I proto se radní města rozhodli podpořit projekt nadace nájmem bytu v Havířské ulici,“ uvedla náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová.
Vybavení bytu zajistila Nadace Bona. Ta také uzavírá s klientem smlouvu o podnájmu. „Pobyt uživatele je stanoven na dobu určitou s tříměsíční zkušební lhůtou, nejdéle na jeden rok s možností opakovaného prodloužení,“ uvedla Jitka Štambachová, výkonná ředitelka nadace. „Zájemce musí splňovat námi stanovená kritéria, jako je například věková hranice osmnácti let, absence nařízené ochranné ústavní léčby nebo absence agresivity,“ dodala.
„Chráněné bydlení je mimonemocniční službou, která umožňuje trénink základních sociálních dovedností a sebeobsluhy. Klienti se učí samostatně hospodařit, starat se o sebe, vařit, prát, uklízet, aktivně trávit a strukturovat svůj volný čas,“ vysvětlila Jitka Štambachová.
Sociální služby a dohled zajišťuje klientům v Havířské ulici občanské sdružení Ledovec známé v plzeňském regionu svým úsilím o přirozené zapojení osob s psychiatrickými problémy či mentálním handicapem do společnosti.
Od roku 1994 do konce roku 2007 prošlo různými typy chráněného bydlení v rámci programu Nadace Bona 1201 klient. Po Praze a nedaleké Dýšině je Plzeň dalším městem, které se do projektu zapojilo.
V každé generaci je deset procent obyvatel postiženo mírnějším psychickým onemocněním, tři procenta psychózou a jedno procento schizofrenií. Duševní nemoci jsou třetí nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu a pouze každý desátý duševně nemocný se vrací do práce.
