Česká televize v noci na dnešek definitivně vypnula analogové vysílání ČT1 z vysílačů velkého výkonu na Krkavci v Plzni, u Krašova na Plzeňsku, na Zelené hoře u Chebu a na Klínovci v Karlovarském kraji. Vypnuty byly v územní oblasti Plzeň také některé analogové dokrývače ČT1 a ČT2.
Technický plán přechodu (TPP), nařízení vlády, stanovuje na přelom září a října 2009 další významný krok české digitalizace. V noci ze středy 30. září na čtvrtek 1. října 2009 byly vypnuty analogové televizní vysílače velkého výkonu v územní oblasti Plzeň, která zahrnuje podstatnou část Plzeňského kraje, Karlovarský kraj, menší část Ústeckého kraje a okrajové části Rakovnicka a Příbramska. Česká televize zde ukončila provoz analogových vysílačů ČT1 Plzeň - město – Krkavec (27. kanál), Plzeň – Krašov (31. kanál), Cheb – Zelená hora (53. kanál) a Jáchymov – Klínovec (38. kanál).
Aby diváci snadno rozeznali, že přijímají analogové vysílání, jehož konec se blíží, využívala Česká televize známý piktogram. Tento grafický symbol v podobě čtyř čtverečků je vkládán přímo do obrazu daného programu, a to do pravého spodního rohu obrazovky. Analogový signál ČT1 z Krkavce, Krašova, Zelené hory a Klínovce je takto označen od 3. srpna 2009. Od 2. září 2009 se k němu připojila i textová lišta s bližšími informacemi a od stejného data je navíc jen do analogového zemského vysílání ČT1 z jmenovaných vysílačů několikrát denně zařazován také informační spot (ostatní vysílače v ČR v tu dobu vysílají běžné programové upoutávky).
Piktogram (později i textová lišta a spot) se od 3. srpna 2009 objevil na obrazovkách také divákům přijímajícím Jedničku z řady analogových převaděčů ČT1, které v tu dobu využívaly analogový signál ČT1 z Krkavce, Krašova nebo Klínovce jako svůj zdroj. Na části těchto vysílačů malého výkonu, lokálního významu (viz tabulka) tím ale nebylo signalizováno jejich brzké vypnutí, jednalo se jen o důsledek jediného reálného technického řešení a dané analogové převaděče jsou na přelomu září a října 2009 postupně přelaďovány na jiný zdroj, aby zatím zůstaly v provozu – diváci ladící jejich signál zaznamenají vždy pouze krátkou výluku v řádech několika hodin až dnů, poté jim piktogram i lišta z obrazu zmizí a analogový příjem ČT1 prozatím zůstává zachován bez nutnosti jakýchkoliv úprav na anténách nebo přijímačích.
Část analogových vysílačů malého výkonu České televize v územní oblasti Plzeň k 30. září 2009 ovšem vypnuta skutečně byla. Půjde o 20 dokrývačů ČT1 i ČT2 (viz tabulka). V jejich oblastech pokrytí totiž bylo měřením Českého telekomunikačního úřadu zjištěno, že je zde digitální zemské vysílání sítě 1 se všemi čtyřmi programy ČT dostupné již pro více než 95 % obyvatelstva.
V územní oblasti Plzeň už bylo v provozu jedenáct digitálních vysílačů sítě 1 s veřejnoprávním multiplexem. Diváci v tomto regionu mohou přijímat digitální zemské vysílání České televize ze čtyř vysílačů velkého výkonu: od 28. 7. 2008 Plzeň – Krašov (34. kanál, horizontálně), od 24. 10. 2008 Domažlice – Vranní vrch (34. kanál, horizontálně), od 31. 10. 2008 Cheb – Zelená hora (36. kanál, horizontálně) a od 15. 12. 2008 Jáchymov – Klínovec (36. kanál, horizontálně). Dostupnost multiplexu veřejné služby posiluje sedm digitálních vysílačů malého výkonu: od roku 2008 digitální opakovač Nemanice (34. kanál, horizontálně), od 29. 6. 2009 digitální opakovač Aš (36. kanál, vertikálně), od začátku července 2009 digitální opakovače Kraslice – Sněžná, Mariánské Lázně a Rotava (shodně 36. kanál, horizontálně) a od konce července 2009 digitální převaděče Holoubkov a Strašice (shodně 33. kanál, horizontálně). Na začátku října 2009 bude spuštěn další digitální dokrývač sítě 1 v Rokycanech (34. kanál, vertikálně).
Síť 1 provozovaná Českou televizí šíří digitální zemské vysílání (DVB-T) multiplexu veřejné služby – tedy programy ČT1, ČT2, zpravodajský ČT24 a sportovní ČT4 v digitální kvalitě, digitální doplňkové služby a stanice ČRo. Digitální zemské vysílání lze přijímat pomocí set-top-boxu nebo digitálního televizoru s DVB-T tunerem. Nezbytná je také nepoškozená, správně nasměrovaná pevná venkovní anténa (pokojová dostačuje jen ve výjimečných případech) a anténní svod z odpovídajícího, neponičeného koaxiálního kabelu. Zásadní potíže může působit nevyhovující zesilovač či rozbočovač signálu. Bezpodmínečně nutná je odborná úprava převážné většiny systémů společných televizních antén (STA) v bytových domech. Více o digitalizaci České televize ve vysílání ČT, v internetovém speciálu www.digict.cz, v teletextu ČT1 (strana 650), na stránkách časopisu ČT+ a v Diváckém centru ČT – horká linka digitalizace 261 13 74 74 (denně 7.30 – 20.00 hodin).
