Den Českého lesa navštívilo téměř 400 lidí!

Třetí ročník Dne Českého lesa, který se uskutečnil v sobotu 18. června na Zlatém Potoce navštívilo téměř 400 zájemců. Stejně jako předchozí ročníky byl i tento zaměřen na přírodu, historii a tradice tohoto zapomenutého kraje. Začátek Dne Českého lesa oznámili trubači slavnostním zatroubení...

Cílená propagace v Plzni

Třetí ročník Dne Českého lesa, který se uskutečnil v sobotu 18. června na Zlatém Potoce navštívilo téměř 400 zájemců. Stejně jako předchozí ročníky byl i tento zaměřen na přírodu, historii a tradice tohoto zapomenutého kraje.

Začátek Dne Českého lesa oznámili trubači slavnostním zatroubením, po kterém následovaly proslovy zástupců hlavních organizátorů akce: Ivan Klik a Václav Lidický za LESY ČR, Jindřich Horáček za Správu CHKO Český les, Dominika Kolowrat- Krakovská za Kolowratovy Lesy a Václav Toman zastupoval Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL).

Hlavním bodem letošního programu byla ukázka domácké výroby dehtu na kolomazném kameni a soutěž v rýžování zlata. Dehet se vyráběl tradiční domáckou výrobou na plochém kameni s drážkami, které na kameni tvořily tzv. stromeček a připomínaly žilnatinu listů z opadavých stromů. Okolo zápalného kanálu se postavil milíř ze smolnatého dřeva - borovice. Dřevo se pokrylo vrstvou jílu a poté vrstvou travních drnů. Byl to takový malý milířek. Milířek byl zápalným kanálem zažehnut a za 2,5 hodiny začala vytékat dehtová voda. Po 3 hodinách hoření již začal vytékat, společně s dehtovou vodou, finální produkt - dehet. Při experimentu bylo vyrobeno 1,9 l dehtové vody a cca 0,5 l dehtu a lze jej ve světle archeologických pramenů hodnotit jako velmi zdařilý.

Výroba dehtu na kolomazném kameni bývala tradiční domáckou řemeslnou výrobou (Třebíčsko, Ašsko, Hornofalcký les, Smrčiny, Francký les). Touto technologií se vyrábělo omezené množství dehtu, které dokázalo pokrýt spotřebu jednoho statku nebo menšího mlýna.

Hornicko-historický spolek Planá připravil v rámci dne zajímavé soutěže v rýžování zlata. Zlatokopové - většinou z řad těch nejmenších - si mohli vlastní dovedností, sužováni nepřízní počasí, vyzkoušet získávání zlatých zrníček na rýžovnické pánvi. Do soutěží v kategorii „profesionálové“ se mohli přihlásit i tatínkové a maminky. Tak, jak tomu bývá v jiných „sportovních“ disciplínách, nesoutěžilo se na čas, ale rozhodovalo „zlatokopecké štěstí“. Prakticky každý rýžovník si domů odnesl na památku certifikát „Rýžovníka-zlatokopa“ s vlastnoručně nalezenými zrnky zlata. V kategorii „amatérů“, čili dětí, soutěžilo 45 rýžovníků, v kategorii „profesionálů“ - rodičů - soutěžilo bezmála dvacet závodníků. Vítězové v obou kategoriích dokázali z nevzhledného blátivého písku na rýžovnickém nářadí nalézt 25-28 zlatých zrnek.

V průběhu soutěží si mohli zájemci poslechnout povídání o historii těžby zlata v západočeském regionu a o novodobých způsobech rýžování zlata. Zúčastněným byla předvedena technika plavení zlatonosného písku na rýžovnickém splavu, kde každý mohl vidět, jak se zlatý písek při plavení chová. Otázkou zůstává, zda zlatonosný písek pocházel ze Zlatého Potoka ?? ...

Kromě kolomazi a rýžování zlata byla pro návštěvníky připravena výrobu keramiky, dřevorubecké soutěže, tvořivé dílny, prezentace organizací působících v regionu, prodej místních produktů nebo vystoupení tachovských Komedyjantů. Pro dětské návštěvníky byl hlavním bodem programu Den s LČR, hry a soutěže zaměřené na přírodu.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
ne 21.08.2011 04:43




0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka