Pamětní deska designéra Sutnara bude umístěna na jeho rodném domě
Pamětní desku plzeňskému rodákovi, světově proslulému designérovi Ladislavu Sutnarovi nechá zhotovit město ve spolupráci s Ústavem umění a designu Západočeské univerzity (ÚUD ZČU).
Na základě návrhu odboru památkové péče bude pamětní deska umístěna na památkově chráněném objektu Dominikánská 2, ve kterém se umělec narodil. Slavnostní odhalení díla je plánováno na říjen letošního roku u příležitosti otevření nové budovy Ústavu umění a designu.
Odhadované náklady na zhotovení a instalaci desky činí 80 tisíc korun. Na jejich pokrytí se bude podílet částkou deseti tisíc korun ÚUD ZČU a sedmdesáti tisíci korunami město.
Rada města schválila zhotovení a umístění desky, městské zastupitelstvo musí rozhodnout o rozpočtovém opatření na potřebné finanční prostředky.
Ladislav Sutnar patří k zakladatelům českého moderního designu, zejména v oblasti užitkových předmětů, výstavnictví a typografie. Díky svým manažerským, organizačním a publicistickým schopnostem se stal vlivným představitelem životního stylu 30. let. Jeho talent prověřil odchod do Spojených států, kde se připojil k zakladatelské generaci moderního amerického grafického designu. Sutnarovo pojetí designu mělo sociální a etický rozměr, chápal design jako službu výtvarného umělce pro nejširší vrstvy a věřil, že dobrý design může každodenní život zkvalitnit a projasnit. Ve 30. letech se zařadil k významným představitelům evropské funkcionalistické typografie, která reagovala na nový životní styl velkoměstské civilizace, na potřebu rychlé srozumitelnosti a názornosti sdělení.
Zapojil se rovněž do propagace moderních forem bydlení a propagoval úsporné bydlení a spolu s dalšími avantgardními architekty publikoval řadu textů a knih. V roce 1929 se stal ředitelem Krásné jizby, prvního ateliéru moderního bytového designu u nás. Servis z varného skla (jeden z prvních průmyslově vyráběných v Evropě), porcelánový soubor a příbory z oceli, které Ladislav Sutnar navrhl v první polovině 30. let, se staly nejprodávanějším vybavením domácností středních vrstev a získaly řadu mezinárodních ocenění. V roce 1939 byl Sutnar pověřen realizací československé expozice na Světové výstavě v New Yorku. Kvůli nacistické okupaci se rozhodl nevrátit zpět do vlasti a po únoru 1948 již jeho návrat domů nebyl možný. Zapojil se do aktivit české exilové komunity, upravoval například nejvýznamnější exilový časopis Svědectví a další materiály Rádia Svobodná Evropa.
Ladislav Sutnar v USA založil moderní vizuální komunikaci, např. firemní vizuální styl nebo různé formy informativních pomůcek v oblastech průmyslu, marketingu, popularizace vědy a ekologie. Jeho práce s informacemi předznamenává internet. Zároveň design odráží a často předstihuje soudobý vývoj volného umění. Sutnar se stal také jedním z prvních publicistů a teoretiků grafického designu. Jeho americká tvorba představuje dnes již klasickou kapitolu v všech encyklopediích designu.
