Děti oživily tradici velikonočních řehtaček

Velikonoční tradici, děti s řehtačkami, zprostředkovala včera Plzeňanům u katedrály v centru města místní zoologická zahrada. Zoo organizuje během roku několik akcí, kterými připomíná české zvyky. Stará tradice, pří níž se od Zeleného čtvrtka po Bílou sobotu odmlčí zvony a varhany a nahradí je řehtačky a klapačky, se například na Chodsku dodnes dodržuje v nejedné vesnici.

Cílená propagace v Plzni

Velikonoční tradici, děti s řehtačkami, zprostředkovala včera Plzeňanům u katedrály v centru města místní zoologická zahrada. Zoo organizuje během roku několik akcí, kterými připomíná české zvyky. Stará tradice, pří níž se od Zeleného čtvrtka po Bílou sobotu odmlčí zvony a varhany a nahradí je řehtačky a klapačky, se například na Chodsku dodnes dodržuje v nejedné vesnici.
Asi desítka dětí s dřevěnými řehtačkami různých velikostí, které hlukem konkurovaly dělníkům pracujícím na náměstí se sbíječkami, okamžitě upoutala pozornost chodců i projíždějících řidičů.
"Velikonoce jsou svátky nabité energií naděje. Řehtačky, to je tradice zhruba ze středověku," řekl ČTK biskupský vikář pro pastoraci Josef Kazda. Čas se dříve vyměřoval hodinami na věži, a hlavně zvoněním z věže kostela třikrát denně. Když podle tradice nesměly na Velikonoce znít zvony, obcházely vesnice děti s řehtačkami a klapačkami.
S dětmi přišel i Plzeňan František Slivoně. Jako kluk chodil s řehtačkou ve 40. letech 20. století. Svoji původní, desítky let starou, stále má. Vyrobil ale také velké množství nových, včetně obří, která je součástí trakaře. "Dřív se s takovou chodilo po vsi, já jsem ji udělal podle podkladů z národopisného muzea," řekl. Podle Kazdy bývaly dříve veliké řehtačky i na některých kostelních věžích.
Plzeňská zoo pro návštěvníky připravila od soboty do pondělí velikonoční program. Kromě řehtaček a klapaček lidé uvidí také pletení různých typů pomlázek, zdobení kraslic a výrobu velikonočních ozdob ze slámy. "Dostatek mízy ve vrbovém proutí snad dovolí po několikaleté odmlce otloukání píšťalek, které je v dnešní době kuriozitou a je málokde k vidění. Malá výstavka bude návštěvníky informovat o jednotlivých velikonočních dnech a zvycích," popsal František Hykeš ze zoo.
Na Zelený čtvrtek v minulosti umlkaly kostelní zvony na znamení utrpení Krista. Říkalo se, že odletěly do Říma. Lidé o Zeleném čtvrtku jedli něco zeleného - špenát, špenát z kopřiv nebo řeřichu potoční s vejci. Sel se hrách, aby nebyl červivý. Hospodyně pekly pečivo jidáše a mazaly je medem. Děvčata se na Zelený čtvrtek před východem slunce myla rosou nebo pak v potoce.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
06.04.2007 11:38



0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka