Dnes bude v areálu Dětského domova ve Staňkově otevřeno nové dětské hřiště. Slavnostní zahájení provozu bude spojeno se soutěžním odpolednem určeném nejenom pro děti z dětského domova. I pro budoucnost se předpokládá, že tento prostor bude využíván jak dětmi z dětského domova, tak dětmi z rodinného prostředí a přispěje tak k integraci dětí. Hřiště bylo vybudováno za podpory Nadace Terezy Maxové, která finančně přispěla na materiál, a vlastními silami pracovníky dětského domova.
Plzeňský kraj v průběhu roku 2001 převzal celkem 7 dětských domovů a Dětský domov ve Staňkově patří mezi nejlepší zařízení tohoto typu zřizované Plzeňským krajem. Celkové náklady na jedno dítě v dětských domovech Plzeňského kraje představují cca 310 tis. Kč na kalendářní rok, z toho částka přímých výdajů poskytnutých z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR činí 170 tis. Kč na jedno dítě. Ostatní provozní výdaje poskytuje zřizovatel, tzn. Plzeňský kraj.
Mimo těchto prostředků jsou do dětských domovů směrovány další finanční zdroje investiční, jejichž výše v uplynulém období nebyla zanedbatelná. Tyto investice umožnily naplnit novou legislativu, a to vyhlášku č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který bylo nutné realizovat nejpozději do 2 let po nabytí účinnosti zákona. Plzeňský kraj naplnil podmínky tohoto zákona jako jeden z prvních krajů v republice a vybudoval v dětských domovech tzv. rodinné buňky, kde počet dětí ve skupině je snížen na 6 – 8 a život dětí se tak přiblížil životu dětí v běžných rodinách. Celková kapacita lůžek dětských domovech v Plzeňském kraji dosahuje téměř 300 míst.
Plzeňský kraj ve spolupráci s jednotlivými dětskými domovy a Dětským diagnostickým ústavem v Plzni, který umisťuje děti do dětských domovů na území Plzeňského a Karlovarského kraje, nabídl možnost návštěvy dětských domovů a dětských domovů se školou soudcům, kteří rozhodují o umístění dětí do ústavní výchovy, neboť věříme, že znalost nových poměrů a podmínek, za kterých probíhá ústavní (ochranná) výchova, by mohla být přínosem při jejich rozhodování.
