I proto se rozbíhá vzdělávací program, který do škol na Plzeňsku vrací výuku první pomoci. V tomto školním roce by se výukových kurzů mělo zúčastnit na 7200 dětí z regionu. Odborným garantem programu, který připravila společnost Sanofi, je Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. Záštitu převzal hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.
Přímou zkušenost se záchranou člověka má v Plzeňském kraji pětina lidí. Ostatní zatím první pomoc poskytovat nemuseli. A jsou za to rádi. Z průzkumu, který provedla společnost Sanofi ve spolupráci s agenturou ppm factum na reprezentativním vzorku populace ČR, vyplynulo, že 83 % lidí z Plzeňska má strach, že pomoc nezvládnou a pacientovi ještě více uškodí. 53 % dotazovaných také přiznalo obavy, že se od pacienta samo nakazí. 33 % respondentů z regionu dokonce přiznalo, že by se o záchranu raději nepokoušelo ze strachu, že stav pacienta ještě více zhorší.
Většina lidí by se naštěstí postavila k záchraně člověka čelem. Celých 58 % obyvatel Plzeňska by se snažilo první pomoc poskytnout. „Necelá polovina (47 %) dotazovaných tvrdí, že by se o poskytnutí první pomoci pokusila, ale zároveň si nejsou jistí svými schopnostmi. Jen 11 % věří, že by to zvládlo,“ přibližuje Filip Hrubý, tiskový mluvčí Sanofi v ČR.
A jak to potom vypadá ve skutečnosti? Lidé, kteří se do kritické situace již dostali, se podle svých slov o záchranu v naprosté většině případů pokusili. Pouhá 4 % lidí na Plzeňsku přiznala, že pomoc neposkytli, ani nezavolali záchranku.
„Pokud je člověk postižen náhlou zástavou oběhu na veřejnosti, je ve většině případů odkázán na pomoc kolemjdoucích. Není-li prováděna resuscitace, klesá jeho šance na přežití až o 12 % za minutu. Mozkové buňky nenávratně odumírají za tři až pět minut bez kyslíku,“ říká Barbora Zuchová, záchranářka Zdravotnické záchranné služby. „Pokud člověk třeba na ulici potřebuje resuscitaci, je ve většině případů odkázán na pomoc kolemjdoucích. Mozek totiž vydrží bez kyslíku pouze tři až pět minut. A sanita přijíždí zhruba po deseti minutách od zavolání,“ doplnila Zuchová.
Čím více lidí tedy ví, jak poskytnout první pomoc, tím lépe. Včetně dětí.
I dítě může zachránit život
I proto spustila společnost Sanofi projekt, v němž učí prvňáky principy první pomoci. „Plošné vzdělávání žáků základních škol v této oblasti chybělo. Proto jsme se rozhodli připravit kurzy, které je se zásadami první pomoci seznámí,“ vysvětluje Filip Hrubý. Pilotní projekt zrealizovala Sanofi v roce 2014 ve Středočeském kraji, kurzy tam tehdy prošlo více než 7 000 prvňáků. V loňském roce se projekt rozšířil na Jižní Moravu, letos se zapojuje Plzeňský a Liberecký kraj.
Mezi prvňáky na Plzeňsku poběží kurzy celý školní rok. Profesionální školitelé za tu dobu zvládnou navštívit na 240 prvních tříd základních škol v plzeňském regionu. Celkem by se v letošním roce měla výuka týkat zhruba 7200 dětí. Záštitu převzal hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, odbornou stránku výuky zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje.
„Poptávka po výuce základů první pomoci bohužel převyšuje nabídku. Dosavadní dílčí snahy ministerstev zdravotnictví i školství tento stav zlepšit byly spíše nárazové a tedy nedostatečné. S nadšením proto vítáme aktivitu Sanofi, která již třetím rokem realizuje kurzy první pomoci na základních školách,“ řekl Pavel Hrdlička, ředitel Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.
I senioři těží ze školních znalostí
Právě školy jsou pro mnoho lidí hlavním zdrojem informací o první pomoci. Většina dotazovaných z průzkumu se totiž se základy první pomoci setkala naposledy jako dítě nebo dospívající. Z průzkumu vyplynulo, že 88 % obyvatel Plzeňského kraje získalo stěžejní informace o poskytování první pomoci ve věku do dvaceti let. „Potvrdilo to dokonce i 72 % seniorů nad 60 let. Jejich znalosti jsou tedy více než 40 let staré,“ upozorňuje Filip Hrubý. Ve věku nad 25 let si základy první pomoci připomíná jen jeden člověk ze sta, vyplynulo dále z výzkumu.
Z výzkumu, který pro Sanofi provedla společnost ppm factum mezi 2 096 respondenty staršími 15 let, vyplynulo pro Plzeňsko, že přístup, znalosti a zkušenosti s poskytováním první pomoci obyvateli kraje je velmi obdobný jako v celé České republice. Odchylky se ale pochopitelně najdou:
* Obyvatelé Plzeňského kraje poskytli první pomoc bez nutnosti přivolat záchranku relativně častěji, než je průměr ČR (36 % vs. 22 %).
* Většina lidí získala informace o první pomoci ve škole. Zatímco v rámci celé ČR se jeví ZŠ a SŠ/učiliště jako rovnocenně významný zdroj informací o první pomoci, v Plzeňském kraji si vybudovaly zřetelný náskok střední školy / učiliště.
* Nadpoloviční většina populace Plzeňska si uvědomuje, že se za posledních 20 let nějakým způsobem změnila pravidla poskytování první pomoci. Zásadní změny si je vědomo jen 14 % lidí. Naopak 16 % si myslí, že pravidla první pomoci zůstala za posledních 20 let stejná.
* Dvě třetiny obyvatel Plzeňského kraje se přiklánějí k názoru, že výuka první pomoci patří do povinných školních osnov mládeže. To je ovšem méně, než činí celostátní průměr (71 %). Více než čtvrtina obyvatel regionu (27 %) by ji doporučila jen jako nepovinný předmět.
