Zahrazovat odvodňovací strouhy, které vznikly v době železné opony, nebo pomáhat rozšiřování rašeliníku. To povede ke zvýšení a stabilizaci hladiny podzemní vody, což je základní předpoklad pro obnovu rašelinotvorných procesů. Práce dobrovolníků proto pomůže zastavit silnou erozi i nepřirozené vyplavování a odnosy rašeliny do povodí Vltavy, což přispěje k udržení vody v lesích a ke zlepšení kvality povrchových vod v území.
Šumava je jedno z nejrozsáhlejších a nejstarších pohoří střední Evropy. Na šumavských rašeliništích často najdeme rašelinná jezírka, která skýtají nejen romantické pohledy, ale i možnost pro život mnoha druhů. Bohužel ani po osmadvaceti letech se však rašeliniště nebyla schopna vypořádat se zásahy, které v nich lidé v osmdesátých letech udělali.
Dobrovolníci budou v oblasti od 6. do 13. srpna 2017, pracovat budou vždy zhruba 6 hodin denně a pomohou hlavně při zasypávání kanálů zeminou a vnášení rašelinotvorné vegetace do opětovně zamokřených míst. Ve zbylém čase jsou pro ně připravena tematická promítání a navazující zážitkové programy.
Aby dobrovolníci na vlastní oči viděli, jak jejich práce do budoucna pomůže, a zároveň regenerovali svoje síly, zúčastní se celodenní exkurze po rašeliništích s Ivanou Bufkovou z Národního parku Šumava.
Rašeliniště je typ mokřadního ekosystému, v němž dochází ke hromadění odumřelé organické hmoty (převážně rašeliníků), která se bez přístupu vzduchu mění v rašelinu neboli humolit. Zaujímají v České republice plochu jen okolo 25 000 hektarů, z čehož téměř polovina leží v jižních Čechách. Právě na Šumavě jsou pak rašeliniště považovány za jedny z nejlépe zachovalých přirozených ekosystémů, a zároveň v přírodě slouží k zadržování vody v krajině. Vytvářet a udržovat tyto unikátní ekosystémy pomáhá právě voda, která v nich tedy hraje klíčovou roli.
Týdny pro divočinu jsou součástí kampaně Hnutí DUHA, která usiluje o více svobodného prostoru pro naši divočinu a její lepší poznání. Představuje lidem českou divokou přírodu a její význam pro zachování přírodní rozmanitosti i zdraví. Prvním krokem je vyhlášení nového území o rozloze minimálně 10 km2, které bude ponecháno nerušenému přírodnímu vývoji. Divočina, tedy území ponechané samovolnému vývoji, zaujímá v současnosti totiž jen 0,3 % celkové plochy naší země, zatímco zastavěná zabírá 11 % a stále roste. Hnutí DUHA navrhuje, aby se rozloha divočiny výhledově zdesetinásobila. Zájem o divokou přírodu roste v celé Evropě, u nás ji chce chránit 71 % lidí.
Hnutí DUHA nabízí všem ohleduplným turistům také tipy na výlety do těch míst naší krajiny, které mají potenciál stát se novou českou divočinou. Zájemci je najdou na webu http://ceskadivocina.cz nebo v průvodci „Poznejte ostrovy české divočiny“. Průvodce si mohou objednat na adrese www.ostrovydivociny.cz a je nabízen zdarma.
Gabriela Benešová, koordinátorka Týdnů pro divočinu, řekla:
„Na Týden pro divočinu na Šumavě se účastníci rádi vracejí opakovaně. Většina z nich již na Šumavě někdy dříve byla či by se tam ráda podívala. Kromě práce zároveň získají neopakovatelné prožitky z divočiny a čekají je i exkurze. Stále více lidí dává přednost před zahraniční dovolenou právě pobytu v naší divoké přírodě. Pokud pro ni mohou navíc něco vykonat a seznámit se s novými zajímavými lidmi, získají ještě něco navíc.“
Renata Placková, vedoucí Týdne pro divočinu na Šumavě, řekla:
„Na Týdny pro divočinu jezdím kvůli dvěma věcem. Kvůli práci pro přírodu a kvůli lidem, kteří se účastní. Divočinu nejde vypěstovat, ale je možné zasadit semínko - jak do krajiny, tak do myslí lidí. Obojí se daří právě na těchto akcích.“
ilustrační foto
