Projekt Domácí péče v arménském městě Gyumri zahajuje v těchto dnech Diecézní charita Plzeň ve spolupráci s pražským humanitárním sdružením Archa.
Cílem je v rámci programu „Arménie – země bolesti a naděje“ založit a provozovat službu domácí péče, která poskytne sociální a zdravotně-ošetřovatelskou péči prvním dvěma desítkám starých, zdravotně postižených, nemocných a osamělých lidí. Na tuto službu vyčlení Charita ještě letos z konta Tříkrálové sbírky celkem 180 tisíc korun.
Ke katastrofální sociální situaci v Arménii přispělo nejen politické a ekonomické osamostatňování Arménie po rozpadu Sovětského svazu, ale také ničivé zemětřesení v roce 1988. Jen ve městě Gyumri (bývalý Leninakan) při něm zahynulo na 60 tisíc lidí, asi 50 tisíc obyvatel žije dosud v provizorních podmínkách plechových chatrčí a dodnes se nepodařilo odstranit hospodářské následky. Důsledkem celkové situace je masová emigrace zejména práceschopné mužské populace hlavně do Ruska, ale i dále na západ. Podle monitoringu, který provedla Archa v červnu roku 2002, se v nejtíživější situaci ocitli staří a nemocní lidé. Žijí v nepředstavitelně nuzných podmínkách, většinou bez zdravotní péče, kterou si nemohou dovolit, protože v Arménii si ji hradí pacienti sami. Proto je projekt domácí péče Diecézní charity Plzeň a humanitární organizace Archa soustředěn na tuto sociální skupinu. Cílem je poskytovat potřebným klientům sociální, zdravotně-ošetřovatelskou a eventuálně materiální pomoc například ve formě potravin.
Sociální péče bude zahrnovat pravidelné návštěvy podle potřeby klientů, pomoc při osobní hygieně, zajišťování nákupů, úklidu apod. Zdravotně-ošetřovatelská péče bude podle možností zprostředkována ve spolupráci s dalšími humanitárními organizacemi. Službu budou vykonávat sociální pracovnice, pečovatelka a dobrovolníci. Klíčovým kritériem, podle kterého budou klienti do projektu vybíráni, je jejich zdravotní stav, míra soběstačnosti a sociální situace, v níž žijí.
Projekt je připravován na dobu několika let. V příštím roce je plánováno jak rozšíření počtu klientů, tak intenzivnější zapojování místních partnerů. Úkolem koordinátorů je také prohlubovat spolupráci s tamními úřady a hledat cesty, jak získat další finanční podporu ze strany státních orgánů a mezinárodních fondů. Postupně by tak měla vzniknout struktura tvořená místními lidmi, která bude schopna tuto sociální a zdravotní domácí péči zajišťovat samostatně. S účastí české strany se počítá po tři až čtyři následující roky.
