Z otevřené rebelie proti doporučení odborníků obvinilo Hnutí Duha ředitele Správy Národního parku Šumava Ivana Žlábka.
Útvar lesů Správy Národního parku letos - stejně jako loni -chce kácet stromy napadené kůrovcem v osmačtyřiceti prvních zónách z celkových sto pětatřiceti.
S rozhodnutím nesouhlasí Hnutí Duha, které kácení v prvních zónách každoročně ostře kritizuje. Jeho členové letošní verdikt dokonce nazvali otevřenou rebelií proti doporučením odborníků ze strany ředitele správy Ivana Žlábka.
"Povolení se týká několika z nejdůležitějších a největších prvních zón Šumavy: rozsáhlých rašelinných smrčin Modravských slatí, staletých stromů na Smrčině i Rokytských a Roklanských slatí, javoří slati či Pramenů Vltavy. Opticky jde jen o malý počet území, ale ve skutečnosti dala správa souhlas s kácením na zhruba polovině plochy uvedené v původním návrhu," upozorňuje Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha. Argumentuje, že nejen na bavorské straně Šumavy, ale i v ostatních evropských národních parcích je samozřejmostí v prvních zónách kůrovcem napadené smrky nekácet. Kůrovec podle nich patří mezi přirozené součásti pralesního ekosystému stejně jako třeba sněhová lavina.
Bláha upozorňuje na tuzemské i mezinárodní aktivity, které poukazují na kácení v prvních zónách a chtějí je zastavit. Odpůrci těchto zásahů například na jaře přivítali zprávu mezinárodní mise Světového svazu ochrany přírody, v níž například stojí, že jedinou přijatelnou činností v centrálních oblastech národních parků s ohledem na kůrovce je stálé monitorování, výzkum a případně instalace lapačů s feromonovými návnadami, které slouží zejména k monitoringu. Okamžité kácení nebo dokonce holoseč a asanace lokalit v centrálních oblastech s výskytem kůrovce nejsou přijatelná opatření.
Hnutí Duha se proti povolení zásahů v prvních zónách odvolá, ale jak Bláha tvrdí, ministr životního prostředí Libor Ambrozek bude proti kácení po několik nejbližších týdnů prakticky bezmocný. Odvolání sice budou vyřizovat ministerští úředníci, kteří mohou kácení zastavit, ale to podle Bláhy mezitím může neomezeně probíhat. Hnutí Duha se proto netají přípravami blokád, které chce zahájit v případě, že by porážení stromů vedlo ke vzniku holin v nejvzácnějších porostech.
Mluvčí správy Zdeněk Kantořík před časem ke kácení v prvních zónách uvedl, že asanační zásahy byly v uplynulých čtyřech letech vedeny s jednoznačným cílem: ochránit nejcennější porosty na Šumavě před rozpadem. Jejich nespornou účinnost dokládá fakt, že loni se intenzita zásahů snížila na pouhých 7,3 procenta proti roku 1999.
S kácením však nesouhlasí ani ministerstvo životního prostředí. Včera to potvrdila jeho mluvčí Karolína Šůlová.
"Trváme na tom, že kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách by mělo být vyloučeno až na naprosto výjimečné případy, které souvisejí například s mezinárodními závazky. Ministerstvo teď podrobuje soupis prvních zón, v nichž byly zásahy povoleny, analýze, aby posoudilo, zda jde, či nejde právě o tyto výjimky," řekla Šůlová.
