Ekologové v Plzeňském kraji v minulých dnech uklízeli kostelní věže od netopýřího trusu. Konkrétně se jednalo o kostel ve městě Radnice (Rokycany) a o kostely v obcích Dolany (Klatovy), Přeclav (Klatovy) a Kbel (Přeštice). Všechny tyto lokality jsou zařazeny na seznam tzv. Naturových lokalit evropského významu, které požívají speciální ochrany.
"Netopýr velký je, stejně jako všechny druhy netopýrů, velmi užitečný a zákonem chráněný savec. Je to teplomilný, původně jeskynní druh netopýra. V důsledku přetváření krajiny lidskou činností však neustále ubývá přirozených úkrytů a netopýři jsou nuceni hledat sídlo pro svoje letní kolonie i v lidských stavbách," říká šéf záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň. Právě netopýr s oblibou vyhledává podkroví starých kostelů. Netopýři využívají pracně nalezené úkryty po mnoho desítek let. Případné zničení letního úkrytu má pro populaci netopýrů dalekosáhlé následky, proto má jejich zachování velký význam pro ochranu druhu.
Problémem, který způsobuje přítomnost celé kolonie netopýrů, je hromadění trusu. Na místě jako je zvonice kostela se pak tento problém ještě násobí počtem pater, protože netopýři si vybírají za svůj letní úkryt to nejklidnější a nejteplejší místo, tedy těsně pod střechou.
"A tak stejně jako netopýři jsme i my vždy započali s úklidem v nejvyšším patře zvonice kostela, které bylo nejvíce znečištěné. Nejprve bylo třeba očistit od netopýřího trusu nejvýše posazené trámy v samotné střeše zvonice, což vyžadovalo od účastníků nemalé lezecké schopnosti. Po očištění trámů následoval vždy několikahodinový úklid všech pater zvonice ve stísněných a málo osvětlených prostorách, balancování na místy prohnilých prkenných podlahách, snášení pytlů s trusem po úzkých schodech či jejich spouštění z okna na laně, pokládání geotextilie pro zachycení trusu a provádění opatření proti vnikání holubů do prostor zvonice při současném zachování vletových a výletových otvorů pro netopýry," vysvětluje Makoň. Bylo podle něj zcela nezbytné použít ochranné oděvy, rukavice a respirátory, protože hromady letitého suchého netopýřího trusu a mnohdy snad stoletá špína a prach rozvířené košťaty a lopatami v málo větratelném prostoru udělaly své. "A za odměnu nám každou čtvrthodinu do uší zazněl ohlušující zvuk kostelních hodin. Trochu zarážející kulisa v úkrytu těch tvorů tak citlivých na jakékoli rušení, a to zejména v době jejich letního rozmnožování. Ale pravděpodobně i to je důsledek nedostatku úkrytů pro netopýry, kterým nezbývá, než se stále přizpůsobovat," dodává ekolog.
