Evropský soud zakázal látku paraquat - další z řady pesticidů, které se dříve skladovaly a připravovaly ve skladu v Klatovech-Lubech. Objekt bývalého skladu získala v restituci rodina Rychtaříkových, stavba těsně sousedící s jejich rodinným domem dodnes obsahuje zbytky řady nebezpečných pesticidů. Rodina už léta neúspěšně usiluje odstranění ekologické zátěže, řekl Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika, které Rychtaříkovým v úsilí o vyčištění objektu pomáhá.
"Evropský soud zrušil povolení velice nebezpečného pesticidu paraquat, které vydala Evropská komise v roce 2003 a tím ho vlastně zakázal," řekl Petrlík. Pesticid se podle dochované dokumentace v klatovském skladu bývalého státního Agrochemického podniku skladoval, laboratoře ale tuto látku běžně nesledují. "Proto nevíme, zda také tento pesticid i nadále kontaminuje bývalý sklad a okolí," uvedl Petrlík. Připomněl, že v omítkách, půdě či v podpovrchových vodách v okolí skladu prokázaly testy již delší dobu zakázané pesticidy DDT a lindan a od roku 2005 zakázaný atrazin. DDT a lindan potvrdily rozbory i v těle ryb v nedalekém Drnovém potoce.
Krajský úřad se podle radního pro životní prostředí Borise Kreuzberga pokusí vyjít maximálně vstříc. Z peněz na ekologické havárie chce dát několik set tisíc korun na vypracování skutečně podrobné studie a prozkoumání situace. Teprve na základě studie je pak možné požádat například o dotaci EU na likvidaci zátěže, kraj sám by na to peníze neměl, řekl radní ČTK. Vyhotovitel studie musí vzejít z výběrového řízení, peníze kraj vyplatí přes klatovskou radnici. Podle Petrlíka není zatím jasné, zda by se musel objekt celý zbourat, nebo zda by stačilo jen oškrábat omítky a podlahy a odebrat část zeminy. Náklady se proto dají odhadnout jen hrubě na desítky milionů korun.
"Paraquat je neblaze známý svou vysokou toxicitou. Do lidského organismu se může dostat požitím, kožním kontaktem nebo dýchacími cestami. Dlouhodobé působení může mít mimo jiné negativní vliv na vývoj a reprodukci či způsobovat rakovinu kůže," vyjmenoval Petrlík. Vědci zkoumají také závislost vlivu paraquatu na rozvinutí Parkinsonovy nemoci. Evropský soud podle ekologa vyhověl žalobě Švédska, které žádalo zrušení autorizace pro tento pesticid. Paraquatu se údajně ročně prodá více než 20.000 tun, z toho až 70 procent do rozvojových zemí.
Pesticidy se používaly například k moření semen na ochranu před půdním hmyzem nebo k ošetřování obilí. Chemikálie mají nepříznivý vliv na zdraví lidí, mohou způsobit poškození nervové soustavy, narušení hormonálního systému, poškozovat játra, ledviny a štítnou žlázu, při dlouhodobém působení mohou zapříčinit rakovinu či poškodit reprodukční systém.
Ačkoliv znečištění rodina Rychtaříkových nezpůsobila, už 13 let neúspěšně bojuje u různých institucí za odstranění zátěže. V objektu začal bývalý státní Agrochemický podnik skladovat a připravovat pesticidy před 40 lety. O zamoření restituovaného majetku se Rychtaříkovi dozvěděli, když chtěli objekt pronajmout. Manželé se začali domáhat dekontaminace, soudy se ale dlouho táhly. Nepomohly žádosti na ministerstvech, u prezidenta ani ombudsmana.
