Sbírku 65 unikátních děl českého kreslíře a barokního rytce Václava Hollara (1607 až 1677), pořádanou k 400. výročí jeho narození, nabízí Plzeň. Komorně laděná expozice přiblíží umělce, který tvořil hlavně v cizině, přesto se považoval za Čecha a svůj původ zdůrazňoval svými signaturami Wenceslaus Hollar Bohemus. Řekla to mluvčí Západočeského muzea v Plzni Romana Němečková.
První Hollarovy rytiny topografických spisů pocházejí z grafické dílny ve Frankfurtu nad Mohanem, kam odešel ve 20 letech do exilu. Později ve Štrasburku vytvořil sérii leptů vedut města a první malé lepty Prahy podle starších kreseb. "Když působil v Kolíně nad Rýnem, byl přijat do služeb právě projíždějícího anglického diplomata Sira Thomase Howarda, mecenáše umění a sběratele. Cestoval s ním jako kreslíř na jeho diplomatické misi k císaři," uvedla autorka výstavy Dagmar Braunová.
Za vrchol Hollarovy tvorby se považuje jeho pobyt v Antverpách, kde spolupracoval na slavné Ikonografii van Dycka, vytvořil cyklus leptů Rukávníky, studie kožešin, kostýmní studie. V roce 1649 tam vznikl i Velký pohled na Prahu neboli lept inspirovaný předchozími skicami a studiemi.
Poté, co mu zemřela manželka i syn na mor, zůstal sám. Velký požár Londýna ho připravil o většinu jmění. "Částečnou útěchou pro něj snad byl nový sňatek a také ocenění od anglického krále, od něhož v roce 1666 obdržel titul dvorního scénografa," dodala Braunová.
Od roku 1672 cestoval po severní Anglii, vracel se i ke kresbám německých měst z 30. let a převáděl je do leptů. V té době mu hrozili věřitelé a vězení. Umřel 25. března 1677 ve velké chudobě. "V tichosti byl pohřben jako katolík do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru," dodala.
Ucelená výstava v prvním patře muzea potrvá do 21. října. Přístupná je denně mimo pondělí od 10:00 do 18:00.
