Plzeňská fakultní nemocnice (FN) koupila za 1,2 milionu korun nový přístroj Prométheus na léčbu lidí s těžkými onemocněními jater. Přístroje jsou v Česku asi čtyři, dosud ho nemocnice využívaly zejména při totálním selhání jater a u pacientů čekajících na transplantaci tohoto orgánu. V Plzni ho budou lékaři používat jako první v zemi i při léčbě nádorových onemocněních jater. Ročně by mohli dát šanci na život minimálně deseti pacientům, u kterých by jinak operace nádoru jater nepřipadala v úvahu, řekl novinářům přednosta chirurgické kliniky Vladislav Třeška.
Prométheus dokáže odstranit z plazmy pacientovy krve toxické látky, které se v organizmu hromadí při nedostatečné funkci jater a nejsou odstranitelné mimotělními metodami očišťování krve. Pomáhá například při vážných intoxikacích léky nebo jedovatými houbami nebo při akutním zhoršení chronického onemocnění jater, řekl přednosta první interní kliniky FN Martin Matějovič. V Plzni chtějí lékaři přístroj používat také u onkologických pacientů.
Léčba na Prométheovi je ale velice nákladná a bez záruky hrazení pojišťovnou. Jedna denní procedura přijde na 80.000 korun, nemocný potřebuje podle náročnosti zákroku přibližně pět až deset procedur, řekl Matějovič. V Plzni i v dalších nemocnicích v zemi je použití vázáno tím, zda se lékaři dohodnou s pojišťovnami. Proplácení není automatické a lékaři ho musejí u každého pacienta vyjednat s pojišťovnami individuálně.
"Přístroj by byl určen pro pacienty s nádory jater, kteří nejsou primárně operovatelní z důvodu, že po odstranění nádoru jater by jim zbývala jen malá funkční část jaterní tkáně. Tento přístroj by po operaci nahradil funkci jater do doby, než jaterní tkáň doroste," vysvětlil Třeška. Odhadl, že takovým pacientům by mohlo stačit osm až deset dní na Prométheovi. Za tu dobu by jim dorostla játra do takové míry, že by dokázala zajistit dostatečnou funkci.
Plzeňské fakultní nemocnici patří mezi českými zdravotnickými zařízeními první místo v počtu operací rakoviny jater. Lékaři tam ročně odoperují 80 lidí s nádorem jater, což ale představuje jen 15 až 20 procent pacientů s rakovinou jater. U mnohých je nádor už v takovém stadiu, že ho nelze operovat. Česko zaujímá podle Třešky první místo na světě ve výskytu takzvaných sekundárních nádorů jater - tedy nádorů vzniklých v játrech jako metastáze nádorů, které byly původně v tlustém střevě, konečníku nebo prsu.
