Při čtvrtečním utkání Evropské ligy měl divák na stadiónu pocit, že sleduje utkání zcela jiné Viktorky. Z předváděné hry bylo nadmíru jasné, že turecký tým přijel velmi dobře připravený na hru českého pohárového zástupce.
S trochou nadsázky by se dalo říci, že hostující tým držel po většinu zápasu míč přilepený na svých kopačkách a hráči Viktorie se v podstatě do hry vůbec nedostali. Pokud ano, opět jej ztratili po druhé, třetí přihrávce, což bylo zapříčiněno hbitým přistupováním tureckých hráčů, výborným čtením hry a pokrýváním prostoru hřiště. Stav 0:1 je pro naše plzeňské hráče v podstatě ještě nadmíru dobrý, protože nebýt brankáře Kozáčika a dalších výborně hrajících defenzivních hráčů (Procházka aj.), vypadalo by skóre zápasu ještě hrozivěji.
Je nadmíru jasné, že chce li plzeňský tým uchovat postupové naděje, bude muset výrazně změnit v Istanbulu herní projev. Projev nebojácně hrajícího týmu, který se prezentuje chytrými a přesnými přihrávkami se smrtelnou koncovkou.
