Regionální pobočka společnosti Člověk v tísni připravila ve spolupráci s občanským sdružením Johan cyklus čtyř projekcí snímků festivalu Jeden svět. Projekce se konají pravidelně vždy v úterý od 20.00 hodin na „Jižáku“ (budova nádraží Plzeň – Jižní předměstí, most Ivana M. Jirouse, Plzeň). První se uskuteční v úterý 8. října, program bude ukončen promítáním 29. října. Všechny projekce jsou zdarma.
Příští úterý se mohou diváci těšit na film Víta Klusáka a studentů FAMU, kteří s kamerou v ruce sledují události spojené s pochodem neonacistů v Brně. „Snímek Film jako Brno zařazujeme i jako reakci na zářijové pochody pravicových radikálů, které se uskutečnily v několika českých městech, mimo jiné v Plzni,“ upřesňuje Aleš Kavalír, ředitel regionální pobočky společnosti Člověk v tísni.
Snahou organizátorů podzimních projekcí je nabídnout různě tematicky zaměřené snímky. Film Ke světlu sleduje odvrácenou stranu ekonomického rozmachu z pohledu čínských horníků, snímek Z popelnice do lednice se zaměřuje na vztah k jídlu a plýtvání potravinami a Běloruský sen přináší pohled na praktiky běloruského státního aparátu. Kromě večerního programu pro veřejnost proběhnou v bývalé nádražní budově i dopolední projekce pro školy. Se studenty i s návštěvníky večerních projekcí budou organizátoři po projekcích o filmech debatovat.
„Říjnové projekce nabízí výběr z divácky nejúspěšnějších filmů festivalu Jeden svět, který bude společnost Člověk v tísni v příštím roce pořádat již pošestnácté “ uzavírá ředitel plzeňské pobočky Aleš Kavalír. Projekce proběhnou díky projektu Promítej i ty!, v rámci kterého je možné si filmy Jednoho světa půjčit zdarma a promítačem se může stát kdokoli. Více o projektu http://www.jedensvet.cz/pit/
Film jako Brno
V. Klusák a studenti FAMU / Česká republika / 2011 / 63 min.
Prvního května 2010 se v Brně konal každoroční pochod neonacistů. Jako reakce na něj vznikla iniciativa BRNO Blokuje, neformální seskupení lidí, které spojil dohromady cíl nenásilně trasu pochodu zablokovat. Dokumentarista Vít Klusák a šest jeho studentů a studentek z pražské FAMU natočili různé aspekty onoho dne. Klusák se zaměřil na televizního reportéra, pro kterého „bez konfliktu není reportáž“. Jan Strejcovský portrétoval neonacisty, zatímco Kristýna Bartošová se zaměřila na blokádníky. V příspěvku Romové nechává Robin Kvapil zaznít anonymní ostře xenofobní dopis adresovaný ředitelce Romského muzea. Lukáš Senft se věnoval policistům, Natálie Císařovská se od pochodu posunula a zachytila prvomájové akce politických stran. Ještě dále se vydal Andran Abramjan, který se k prvomájovým událostem vyjádřil pomocí zvířat v ZOO.
Ke světlu
Yuanchen Liu / Čína, USA / 2011 / 69 min.
Čína patří dlouhodobě mezi největší producenty a zároveň největší spotřebitele uhlí na světě. Sedmdesát procent veškeré její energie pochází z uhelných elektráren. Odvrácenou stranu čínského ekonomického rozmachu nejlépe vystihuje situace v tamních dolech, kde každý rok zahyne při nejrůznějších nehodách asi dvacet tisíc horníků. Režisér Yuanchen Liu nás ve svém působivém snímku zavede do malé vesnice Kan-pa ležící nedaleko dolů Kchu-si. V hloubce 400 metrů pod zemí zde stejně jako jeho otec a dědeček pracuje mladý muž jménem Hui. Dobře ví, o jak nebezpečnou práci jde, a tak když mu přes cestu přeběhne krysa, což je v Číně chápáno jako špatné znamení, nebere to na lehkou váhu a zůstane ten den raději doma. Mohl by totiž dopadnout jako další protagonista filmu, Luo, který kvůli závalu skončil před několika lety na vozíku. Jednotliví horníci nebývale otevřeně popisují riskantní práci v dolech, která je pro ně jedinou možností, jak uživit rodinu.
Z popelnice do lednice
Valentin Thurn / Německo / 2011 / 88 min.
Než se zelenina dostane z pole na váš talíř, nejméně polovina jí skončí na skládce. To znamená každé druhé rajče či hlávkový salát. Zní to neuvěřitelně, ale bohužel je tomu tak. Nemluvě o tom, že zemědělství produkuje třetinu skleníkových plynů. Stačí se podívat do odpadních kontejnerů supermarketů či do nejbližší popelnice, abychom zjistili, v jak obrovské míře plýtváme jídlem. Režisér Valentin Thurn předkládá ve svém snímku znepokojivá a alarmující fakta o našem vztahu k jídlu a zároveň hledá možnosti, jak tuto situaci zlepšit. Na příkladech „odpadkové potápěčky“ zachraňující vyhozené jídlo ze supermaketů, amerického antropologa, který založil komunitu lidí najímajících si konkrétního farmáře k pěstování zeleniny, a řady dalších ukazuje možné cesty, jak plýtvání
potravinami zastavit. Pokud bychom ho omezili o polovinu, mělo by to na produkci skleníkových plynů podobný efekt, jako kdyby ze silnic zmizelo každé čtvrté auto.
Běloruský sen
Ekaterina Kibalchich / Rusko / 2011 / 55 min.
„Nejkrásnějším obdobím v naší zemi v posledních letech byl podzim 2010,“ říká anonymní průvodce filmem a jeho slova ilustrují záběry z volebních setkání nezávislých prezidentských kandidátů. Vypravěč společně s řadou dalších doufá, že první svobodné volby po šestnácti letech ukončí v Bělorusku autoritativní režim Alexandra Lukašenka. Veškeré naděje, posílené předvolebními průzkumy, však ukončí vyhlášení volebních výsledků. Lukašenko získává osmdesát procent hlasů, jeden z opozičních kandidátů je zbit a unesen. Následné protesty proti zmanipulovanému hlasování vyústí v zatýkání opozičních politiků, jejich manželek, kolegů z předvolební kampaně i obyčejných demonstrantů. Film nabízí jedinečný pohled zblízka na totalitní praktiky státního aparátu, který se neštítí mediální propagandy, zneužívání tajné policie, vyhrožování a vykonstruovaných procesů. Snímek je však především poctou všem Bělorusům, pro něž se svoboda stala hodnotou, za kterou se vyplatí bojovat.
