Festival se v Plzni letos odehraje v termínu 17. – 22. března. Projekce proběhnou na třech místech: v Divadle Dialog, Divadle Pod lampou a v kulturním domě Peklo. Festivalové dění bude možné potkat i v ulicích města – ve Smetanovo sadech, nedaleko od Branky, se v pondělí 17. března mohou Plzeňané zapojit do festivalové kampaně a vytvořit další plakát kampaně.
Festival většinou nabízí filmy s různou tématikou související s lidskými právy. Rozmanitá nabídka čeká diváky i letos. Každoročně se však zaměřuje na jedno hlavní téma, kterým je v tomto roce Práce. „Letošní 16. ročník festivalu nabízí dokumenty, které na téma pohlížejí z různých úhlů – od problematiky dětské práce v Africe až po evropskou pracovní zkušenost,“ upřesňuje Aleš Kavalír, ředitel regionální pobočky společnosti Člověk v tísni, která festival pořádá.
Při hledání a upřesňování tématu festivalu si pořadatelé všimli, že práce lidi spojuje, protože ji řeší všichni – ti, kdo ji hledají, ti, kdo se bojí, že o ni přijdou, i ti, kdo v ní musí trávit příliš času a přicházejí o svůj soukromý život. Tomu odpovídá vizuální podoba letošní festivalové kampaně, ve které mluví o svém vztahu k práci skuteční lidé způsobem, jako by hovořili o významné osobě svého života. Mladá žena s titulkem „Snad spolu zůstanem“ se bojí o práci. Pán s nápisem „Střídám je“ poukazuje na svá tři zaměstnání, jimiž se snaží uživit rodinu. Muž původem z Indonésie říká „Hledám ji“, zatímco vietnamská podnikatelka ji našla a „vděčí jí za hodně“. „V první festivalový den odpoledne se mohou obyvatelé Plzně připojit k festivalové kampani a poblíž Branky se nechat vyfotit se svým heslem, kterým okomentují svůj vztah k práci,“ doplňuje Aleš Kavalír.
Zaměření jednotlivých dokumentů, které můžete během festivalového týdne vidět, je různorodé. V programu jsou filmy laděné ekologicky, sociálně, snímky sledující moc médií, život lidí s hendikepem atd. Jako každý rok jsou i letos v programu dokumenty sledující život v zemích, kde jsou státním režimem potlačována lidská práva, nebo jsou ohroženy humanitární katastrofou.
Co se hlavního tématu letošního ročníku týče, také plzeňská část festivalu nabízí různě laděné dokumenty vztahující se k tématu práce. Diváci v programu najdou například dokument „Podezřelá čokoláda“ sledující otřesné praktiky na kakaových plantážích Pobřeží slonoviny, ale i snímek „S chutí do toho“, který s humorem pohlíží na pokles pracovní morálky.
I v letošním roce bude po projekcích filmů připravena debata. „Velký dík v tomto ohledu patří jednomu z partnerů festivalu – Filozofické fakultě ZČU v Plzni, jejíž pracovníci budou nejčastějšími hosty,“ popisuje Aleš Kavalír. V letošním programu jsou zařazena i dvě diskusní odpoledne v kulturním domě Peklo. První se odehraje ve spolupráci se společností Plzeň 2015 a zaměří se na možnosti kreativního zaměstnání. Hostem diskuse bude designérka Anna Marešová, která získala řadu ocenění za své návrhy Tramvaj pro Prahu a Whopp.de.doo - sadu erotických pomůcek pro ženy.
Druhé diskusní odpoledne bude věnováno zaměstnávání sociálně znevýhodněných lidí. „Do debaty
jsou zváni zástupci regionálních zaměstnavatelů, samosprávy a dalších institucí, kteří se společně
s námi zamyslí nad možnostmi odstraňování bariér v zaměstnávání těchto osob,“ upřesňuje Kavalír.
Festival nabízí již tradičně doprovodný program. V programové nabídce Divadla Pod lampou najdete
mimo jiné několik dokumentů, jejichž důležitou součástí je hudba, ale i tři koncerty a vystoupení DJ,
které doplní závěrečnou party. V Divadle Dialog pak na Vás čeká výstava „Ukradené dětství: dětská
práce očima čtyř českých fotografek“. „Děti jsou v některých částech světa nuceny pracovat i v
takových odvětvích jako je těžba nerostných surovin nebo jsou zapojeny do bojů jako dětští vojáci.
Právě takové osudy fotografie autorek výstavy zaznamenávají,“ uzavírá Aleš Kavalír.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět je v současnosti největším
festivalem dokumentárních filmů s tematikou lidských práv na světě. Jen v loňském roce jej po celé
ČR navštívilo přes 117 tisíc diváků. Po Praze se festival přesouvá do dalších českých a moravských
měst, Plzeň je jedním z nich.
V rámci festivalu je udělována jediná česká mezinárodní lidskoprávní cena Homo Homini.
Každoročně ji získávají osobnosti, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv. V roce
2014 cenu získala právnička z Dagestánu Sapijat Magomedovová. Tato mladá žena bojuje ve velmi
složitém prostředí na rozhraní Dagestánu a Čečenska proti nezákonnému zadržování, bití, věznění
lidí, aktivně na sebe bere riziko v případech neobjasněných vražd, pravděpodobně spáchaných
místními silovými strukturami.
