Galerie Ladislava Sutnara, dosud známá jako Univerzitní galerie, se v květnu 2011 otevřela jedinečnou výstavou grafik amerického umělce Roberta Rauschenberga Tribute 21 / Pocta 21.
Robert Rauschenberg (1925-2008) je legendou nové vlny amerického výtvarného umění, jejíž nástup počátkem 60. let a v letech následujících na sebe upozornil dosud nebývalou razancí, přesvědčivostí, ale také novým přístupem k problematice umělecké tvorby. Čerpaje z názoru, že umění může nalézt nové možnosti a posunout do té doby ustálené hranice mezi uměním a životem, stál Rauschenberg s řadou dalších u zrodu hnutí, pro které se vžil termín Pop art.
Robert Rauschenberg byl prvním z Američanů, oceněných Velkou cenou Bienále v Benátkách (1964), obdržel i řadu dalších prestižních poct. V roce 1993 jej prezident Clinton vyznamenal Národní medailí za umění a ve stejném roce mu město Hirošima mu udělilo druhou Hirošimskou uměleckou cenu za celoživotní příspěvek míru a porozumění mezi národy.
Grafický soubor Tribute 21 je výrazem právě těchto humanitárních, resp. humanistických snah. Je uměleckým vyjádřením oslavy 21 témat oborů lidské činnosti chápaných jako předznamenání a oslava počátku 21. století. Koncepci tohoto projektu vytvořila nadnárodní marketingová společnost Felissimo Corporation. Jeho výtvarnou realizací pověřila v roce 1994 Roberta Rauschenberga.
Tribute 21 vzdává čest renomovaným jedincům, kteří svým celoživotním úsilím ovlivnili podobu světa v závěru 20. století tak významně, že jejich přínos je nezpochybnitelný i na počátku století dnešního. Za všechny jmenujme Michaila Gorbačova za úsilí v mírové politice, Johna Cage za hudbu, Stevena Spielberga za kinematografii, Jacquesa Cousteaua za ekologii, Nelsona Mandelu za lidská práva a Dalajlámu za práva etnických kultur.
Soubor litografií Tribute 21 je zastoupený v několika světových muzejních sbírkách, například v San Francisco Museum of Modern Art či Museum of Modern Art v New Yorku. Soubor nyní vystavovaný v prostorách Galerie Ladislava Sutnara v Plzni laskavě zapůjčila ze svých sbírek Galerie Středočeského kraje – GASK.
Vernisáž výstavy proběhla v rámci programu plzeňských Slavností svobody 6. 5. 2011 od 18.30 hodin. Po dobu trvání výstavy, tj. od 7. 5. do 11. 6. 2011, bude k nahlédnutí doprovodný katalog, který vydalo České muzeum výtvarného umění u příležitosti premiéry této výstavy, jež se konala v Domě U Černé Matky Boží v Praze v roce 1997.
Vznik Galerie Ladislava Sutnara
Josef Kajetán Tyl, Bedřich Smetana, Václav Brožík, Mikoláš Aleš, Emil Škoda, František Křižík, Josef Skupa, Jiří Trnka, Miroslav Horníček, Jiří Suchý, Peter Grünberg… To jsou slavní rodáci a významné osobnosti města Plzně, které se zde narodily nebo tu nějaký čas působily.
Ten seznam není ani zdaleka úplný. Chybí zde jméno jednoho slavného plzeňského rodáka, na kterého jsme my Plzeňané byli nuceni zapomenout. V roce 1897 se zde narodil Ladislav Sutnar, umělec, který patří k nejvýznamnějším postavám české meziválečné moderny a k významným osobnostem amerického a světového užitého umění a designu. Narodil se 9. listopadu v rodině Václava a Rosálie Sutnarových. Kresbě a malbě se začal věnovat ve třinácti letech. V osmnácti letech maturoval na První české státní reálce v Plzni, pak začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Je těžké najít nějakou oblast výtvarného umění, ve které by nedosáhl úspěchu a neotevřel svým v pravém slova smyslu průkopnickým řešením nové obzory. Jeho dílem se vždy zřetelně vine linie pedagogického působení, buď přímo výukou v různých školách zde i v USA, či prostřednictvím teoretických statí a knih. Ladislav Sutnar zemřel v New Yorku 18. listopadu 1976. O tři roky později 24. října 1979 byl pan Sutnar honorován v síni slávy Art Director‘s Club v New Yorku. V roce 2000 byl dům Sutnar v Praze prohlášen kulturní památkou České republiky. V roce 2001 bylo Sutnarovi uděleno in memoriam prezidentem Václavem Havlem české státní vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury. Sutnar nicméně dostal řadu ocenění už průběhu svého intenzivní prací naplněného života – stříbrnou medaili za design hraček na Mezinárodní výstavě umění v Paříži v roce 1925, zlatou medaili za výstavnictví na Mezinárodní výstavě v Barceloně 1929 a na Milánském trienále v roce 1936, Grand prix a 14 zlatých medailí za výstavnictví, knihy a užitkové předměty na Mezinárodní výstavě umění a techniky v moderním životě v Paříži 1937, ve Spojených státech pak získal tyto ceny: Fifty Books of the Year – American Institute of Graphic Arts New York 1950, 1951, 1953, 1954, 1961, Fifty Advertisements of the Year – American Institute of Graphic Arts New York 1955, American Institute of Architects and Produerts Council New York 1951, 1952, 1953, Design and Printing for Commerce – American Institute of Graphic Arts New York 1949, 1950, 1951, 1952, 1953, 1954, 1959, Type Directors Club New York 1958, 1959, 1960, Art Director Club New York 1945, 1951, Society of Typographic Arts Chicago 1964 a Metropolitan Printing Industries New York 1962, 1966, 1967.
I z tohoto telegraficky stručného výčtu je zřejmé, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších postav české kultury a zcela jistě jednu z nejvýznamnějších postav Plzně v celé její historii. Přesto jen málokterý Plzeňan zná dílo pana Sutnara a chápe jeho význam. Protože Sutnar spolupracoval s protikomunistickým exilem, totalitní režim jej vymazal z českých dějin, a tím připravil naše město o slavného rodáka. Ladislavu Sutnarovi navíc zkonfiskoval jeho domov.
„Chtěl bych Ladislava Sutnara jeho rodnému městu vrátit a Ladislavu Sutnarovi vrátit rodiště, které se k jeho jménu hlásí. Proto jsem se rozhodl přejmenovat Univerzitní galerii na Galerii Ladislava Sutnara a dát jeho jméno také Ústavu umění a designu i v budoucnu Fakultě umění a designu,“ říká doc. Josef Mištera, ředitel Ústavu umění a designu. „Radoslav Sutnar, jeho syn, nám již k tomu dal souhlas. Vedle Galerie Jiřího Trnky se tak na mapě plzeňských galerií objeví Galerie Ladislava Sutnara.“
Galerie Ladislava Sutnara vzniká v současné době transformací stávající Univerzitní galerie. Jejím dlouhodobým cílem je etablovat se jako prestižní galerie, jež se soustředí převážně na vystavování současného designu a užitého umění. Tato pozice by měla reflektovat zvyšující se význam a důležitost Ústavu umění a designu v plzeňské i regionální kultuře a školství. Galerie bude hostit výstavy domácích i hostujících pedagogů a studentů, zároveň bude v rámci přeshraniční i euroregionální spolupráce seznamovat veřejnost s tvorbou spřízněných zahraničních umělců, designérů a institucí – a to především partnerských měst Plzně či bývalých, současných a budoucích evropských hlavních měst kultury. Přihlásí se tak k aktivní spoluúčasti na projektu Plzeň – EHMK 2015.
Neméně významný bude pro galerii jedinečný odkaz osobnosti a díla designéra Ladislava Sutnara, plzeňského rodáka. V této souvislosti bude galerie spolupracovat například s Uměleckoprůmyslovým museem. I díky tomu by jedna z výstav měla být každoročně věnována právě fenoménu Sutnar – a stát se tak jedním z uzlových bodů struktury výstavního plánu. Další takovou kotvou pravidelnosti jsou květnové Slavnosti svobody, během nichž se v galerii již několik let představují američtí umělci spjatí s Plzní či Českou republikou. Ostatně právě letos se v rámci Slavností otevírá Galerie Ladislava Sutnara jedinečnou výstavou jedné z nejvýznamnějších postav hnutí pop art – Tribute 21 Roberta Rauschenberga.
Navazující červnový termín bude v rámci Měsíce Meliny Mercouri pravidelně věnován umělci či instituci z některého z evropských hlavních měst kultury. Již v červnu 2011 se tak v galerii představí École Supérieure des Arts Plastiques et Visuels z belgického města Mons, jež bylo vedle Plzně vybráno coby Evropské hlavní město kultury 2015. Letní termín bude pravidelně věnován nejlepším diplomovým pracem studentů Ústavu umění a designu.
Mimo výše uvedené cíle se chce Galerie Ladislava Sutnara stát otevřenou branou UUD směrem k plzeňské i mimoplzeňské veřejnosti – živým místem, kde se na aktivitách Ústavu umění a designu, resp. na kulturním životě města může aktivně podílet také veřejnost. K tomu by měly přispět autorské přednášky, semináře, kurátorské prohlídky, veřejné diskuse, tiskové konference, literární a hudební večery, workshopy, dílny i
programy pro děti a mládež. Takový prostor bude svědčit o tom, že Plzeň je městem, kde se daří kultuře a umění a kde jsou podporovány aktivity vedoucí k podpoře uměleckých talentů.
Další dlouhodobé cíle Galerie Ladislava Sutnara lze vyjádřit následujícími tezemi:
- Galerie bude svým zaměřením na současný design a užité umění doplňovat spektrum etablovaných výstavních prostorů a institucí v Plzni (v čele s Galerií města Plzně, Západočeskou galerií či Západočeským muzeem)
- Vedle tzv. velkých témat (typu výstavy Roberta Rauschenberga, u jejíž příležitosti dojde k metamorfóze Univerzitní galerie v Galerii Ladislava Sutnara) se galerie zaměří také na aktuální, živá témata designové scény. Cílem je vytvoření prostoru, který bude odborná, laická i studentská veřejnost vyhledávat a se samozřejmostí užívat.
- Díky recipročním projektům a výměnným výstavám galerie zajistí ohlas a propagaci plzeňské kultury i města samotného v zahraničí.
- Galerie rozšíří spektrum svých aktivit, a to včetně doprovodných programů (autorských přednášek, seminářů, kurátorských prohlídek, veřejných diskusí). Výstavy nicméně zůstanou stěžejní aktivitou galerie.
