Stavba americké radarové základny plánovaná ve vojenském újezdu Brdy může podle ekologické organizace Greenpeace vyvolat možné problémy v zásobování ropou a zemním plynem. Rusko vnímá radar jako provokaci a využívá ho jako záminku pro vyostřování vztahů, a to ve chvíli, kdy USA své angažmá v Evropě spíše snižují, uvedli na plzeňské besedě o radaru zástupci Greenpeace.
"Radar jednoznačně odmítáme, hlavně kvůli zdravotním rizikům a zahraničněpolitickým důsledkům," uvedl mluvčí ekologického hnutí Karel Dolejší. Tvrdě proti radaru vystoupili na besedě, na kterou přišlo 20 občanů, také zástupci iniciativy Pro referendum sdružující desítky českých osobností.
Vládní Strana zelených (SZ) neřekla ano ani ne. Jediným zastáncem radaru byl senátor ODS Luděk Sefzig. Uvedl, že euroatlantická civilizace obranu potřebuje a jinou než protiraketovou nevidí. Radar označil za preventivní prostředek, který nemá provokovat.
Proti budování protiraketového radaru v Brdech u Míšova na Plzeňsku se vedou debaty mezi českými a americkými odborníky. Politická jednání začnou podle vládního koordinátora Tomáše Klvani v září a počátkem roku 2008 parlament rozhodne, zda se ČR stane účastníkem systému protiraketové obrany. Ze 45 obcí v okolí vojenského prostoru odmítá radar většina. V pátek založily volný svazek proti radaru, jehož zástupci by měli 5. září jednat s vládou. Odpůrci základny pořádají po celé zemi protesty. Dnes pochodovalo 200 lidí územím, kde by mělo zařízení stát.
Vznik radaru by byl podle Dolejšího první krok v celé sérii projektů, které končí umisťováním zbraní na oběžnou dráhu a destabilizací současného bezpečnostního systému. "Velmi pravděpodobně už začíná nové kolo závodů ve zbrojení, protože protireakce Ruska, ale brzy i Číny, vytvoří mezinárodní klima, v němž bude velice těžké racionálně debatovat o řešení takových problémů jako je globální oteplování," řekl mluvčí Greenpeace.
Zelení dnes v Plzni uvedli, že chtějí vést v rámci NATO a EU debatu o tom, zda systém dokáže ochránit Česko před případnými hrozbami ze zemí, jako jsou Írán nebo Severní Korea, a zda je ČR tím správným územím, kde má radar být. Debata může trvat až dva roky, řekl vedoucí zahraniční sekce SZ Jiří Čáslava. Dodal, že ČR by neměla odmítat závazky vůči NATO.
Studie vlivů radaru na zdraví lidí, kterou ministerstvo obrany a vláda zveřejnily minulý týden, nevyvrátila podle Greenpeace zdravotní rizika zařízení. "Vůbec není vzat v úvahu rozdíl mezi průměrným výkonem a výkonem v pulzním režimu, který je minimálně desetkrát vyšší, a proto závěry nemohou být relevantní," dodal mluvčí. Podle Jana Žižky z Iniciativy pro referendum podobné zařízení nikdy nestálo v tak zalidněné oblasti a jeho účinky nebyly nikdy prakticky ověřeny.
