AKTUALIZOVÁNO O REAKCI JIŘÍHO MÁNKA:
Od první poloviny května, tedy krátce po nástupu nového vedení Správy NP a CHKO Šumava, probíhalo několik nezávislých auditů hospodaření předchozího vedení a komplexní inventury veškerého majetku Správy a zásob dřeva. Výsledkem je zjištění, že předchozí vedení zbytečně a neúčelně vynaložilo zhruba 11 milionů korun, kvůli nevýhodným pronájmům přichází Správa o zhruba 1,2 milionu korun ročně.
„Uložil jsem provést audity a inventury ke zjištění aktuálního stavu organizace, neboť při přebírání funkce mi nebyly předloženy protokoly o předání předchozím vedením,“ vysvětluje ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený.
Proběhly proto inventury majetku a hospodaření s dřevní hmotou, byl zadán audit IT systémů, provedena kontrola namátkově vybraných firem zajišťujících podlimitní zakázky a dvě hlavní firmy zajišťující zakázky velkého rozsahu. Dále byla provedena kontrola činností v lese, audit efektivity nájemních smluv a vybraných projektů provedených předchozím vedením Správy.
Prakticky bez problémů proběhly pouze inventury dřeva a majetku Správy. Konkrétně u zásob dřeva bylo zjištěno jen zanedbatelné manko u štěpkování klestu, které vzniklo sesycháním hmoty. V rámci patnácti kontrol provádění ochrany lesa byla zjištěna jen drobná pochybení.
„Jednalo se opravdu pouze o drobnosti, například nebyly včas vyklizeny cca tři metry krychlové hmoty, u sedmi lapáků nebyl uveden datum jejich instalace. Podobný výsledek vzešel i z jedenačtyřiceti kontrol těžebních činností, kde pouze v několika případech nebylo včas přiblíženo dříví a u jednoho harvestoru byly zjištěny nedostatečné nadměrky,“ prezentuje výsledky opravdu podrobných inventur Pavel Hubený.
Výsledky auditů ale už tak pozitivní nejsou. Probíhalo jich několik, nezávisle na sobě. „Nechal jsem zkontrolovat jak pronájmy nebytových prostor, některé jednotlivé projekty tak i dodávku IT systémů,“ říká ředitel Hubený.
Jedním z problémů minulého vedení byla zakázka na upgrade našeho účetního systému. Na základě pokynu ministerstva měla Správa za úkol lépe provázat systém LESIS se systémem účetnictví. V rámci toho mělo dojít i k přesunu některých agend z LESISu do účetnictví, například agenda minitendrů. „Upgrade za původně uvažovanou cenu 1,2 milionu vyšel na 1,9 milionu bez DPH a navíc my ho nedokážeme plně využít, nedošlo k požadované integraci systémů. Chyběl například implementační plán, podle kterého by se staré agendy nahrazovaly postupně novými. Kvůli tomu jsem byl nucen zřídit pracovní skupinu, která se tímto zásadním problémem zabývá už od začátku června,“ vysvětluje Pavel Hubený. „My teď musíme celý systém zapracovat tak, abychom ho mohli plně využívat. Navíc chceme snížit náklady na jeho provoz a vyřešit integraci všech systémů,“ dodává ředitel.
V posledních několika měsících byly prověřovány nájmy nebytových prostor a jejich efektivita. Jedním z auditovaných je nájem restaurace na hájence Březník. V současné době je cena nájmu 8 000 Kč. Ovšem výše, která by pokryla investované náklady, by měla být cca 41 000 korun. Tato hodnota zahrnuje postupnou náhradu vložených prostředků do vybavení, stavebních úprav a nákladů na provoz restaurantu. Předchozí ředitel Jiří Mánek investoval do zařízení restaurace prostředky, o nichž bylo zřejmé, že nemají žádnou návratnost a generují ztrátu zhruba 400 000 korun ročně.
S tím nepřímo souvisí také náklady na projekt, kterým se měla nahradit současná terénní infrastruktura Správy a vytvořit nová, směřovaná k reklamě na Park Restauranty za 1 630 000 Kč, z čehož jen grafický návrh vyšel na 550 tisíc korun. Za tuto cenu mělo být vytvořeno a instalováno 64 stojanů (v přepočtu tedy vycházelo 25 500 korun na jeden stojan). Z původní výměny celé infrastruktury byla ale realizována jen část a i tato část má vady. Přitom na návrhy, výrobu a instalaci terénního zařízení má Správa zaměstnance i dílnu.
Problematický je také pronájem dřevoskladu v Nové Peci. Současná výše měsíčního nájmu je 2 500 korun, část zařízení a objektů se pronajímá pro sociální zaměstnávání v místě, které dotuje úřad práce. Základní výše nájmu by ale přesto měla být asi 31 000 Kč (pokrývající náklady Správy), generovaná ztráta je tak cca 340 000 Kč ročně.
Správa také některé objekty a nebytové prostory nepronajímala, ale vypůjčila. To negeneruje žádný nájem. Přesto jde o objekty, které mají nějakou hodnotu a nájemci je používají pro svoji činnost, ne však vždy a výhradně pro činnosti, které by mohly být důvodem nulového nájmu, jako např. veřejně prospěšné služby. Jedná se například o výpůjčku garáží v Kyselově, které nájemce využívá, mimo jiné, pro své podnikání.
Podrobnému prověřování neunikly ani některé investiční projekty, které mají sloužit veřejnosti a dobrému obrazu Národního parku Šumava.
„Mohly to být zajímavé a turisticky velmi atraktivní projekty. Jenže když jsme rozkryli jejich financování a následné náklady, jsou jednoznačně projevem špatných manažerských rozhodnutí, za která zaplatí daňový poplatník,“ hodnotí Pavel Hubený.
Jedním z prezentovaných projektů se stal návrat chladnokrevných koňů na Šumavu, jehož cílem byla záchrana českého chladnokrevníka a PR Správy. Tento projekt stál skoro 4,5 milionu korun. Výnos z projektu po cca roce jeho působení bylo 52 000 Kč.
Zvýšení výnosů se nepředpokládá a roční náklady jsou přitom zhruba 2 miliony korun.
„Vysoká ztrátovost projektu jednoznačně představuje mrhání s prostředky daňových poplatníků,“ tvrdí Hubený.
Také turisticky dobře hodnocené fotopointy nejsou projektem bez chyby a to nejen kvůli vysoké finanční náročnosti, ale také tím, že ani jeden fotopoint nebyl postaven podle pravidel stavebního zákona. Realizováno bylo 10 fotopointů a celková výše nákladů na jejich stavbu je 1 160 000Kč. U každého přitom došlo k porušení pravidel stavebního zákona a zákona o ochraně přírody.
Navíc tři fotopointy ani nestojí na pozemku Správy, ale jiných vlastníků, jejichž souhlasy nejsou k dispozici. Problematické je rovněž vytváření záznamu, který zachycuje nejen osoby, které se fotí, ale i jiné osoby.
„Fotopointy jsou dobrým projektem, o to víc nás mrzí problémy, které jsme objevili. Chceme je vyřešit, ale je nám jasné, že to pravděpodobně přinese nějaké náklady navíc,“ říká tiskový mluvčí Jan Dvořák.
Už dříve viditelně problematickým projektem byla stavba vyhlídek a rozhleden, z nichž všechny byly postaveny protizákonně. Konkrétně bylo postaveno 5 rozhleden nebo vyhlídek v celkové ceně 310 000 Kč, v současné době jsou tři z nich zlikvidovány právě pro rozpor se zákonem, dvě vyhlídky jsou řešeny jako nepovolené stavby. Například vyhlídka na Kamenném moři u Plešného jezera byla provedena vlastními silami Správy a bez povolení stavebním úřadem. Navíc byla postavena v 1. zóně NP, kde platí zákaz povolovat a umisťovat nové stavby.
Před tím byla Správou odstraněna vyhlídka u Českých Žlebů, protože byla provedena tak, že nesplňovala bezpečnostní parametry. V současné době je vedeno řízení o odstranění stavby k vyhlídce na Černé hoře.
„Teď řešíme také to, jak se vyvázat ze smlouvy na nákup parkovacích automatů za jeden milion korun. Správa totiž, aniž by měla vyřešeno umístění, legalizaci a financování odstavných ploch, uzavřela smlouvu na nákup parkovacích automatů za zhruba milion korun,“ vysvětluje další z problémů hospodaření předchozího vedení Pavel Hubený.
Kvůli těmto investičním akcím se navíc Správa vystavila nebezpečí pokut za rušivou činnost na svém území, tedy za poškozování zájmů, které má Správa sama chránit. „Už nám byla uložena pokuta ve výši 350 000 korun,“ tvrdí Jan Dvořák.
Výsledky auditů se v současné době zabývají právníci Správy Národního parku Šumava i Ministerstva životního prostředí ČR a zvažují další právní kroky.
„Z těchto výsledků nemám v žádném případě radost. Nejen, že musíme spoustu věcí napravit a některé kroky nebudou úplně příjemné, ale opět to vrhá špatné světlo nejen na Správu Národního parku a CHKO jako na instituci, ale na celou Šumavu. I z tohoto důvodu je pro mě prioritou to, aby se Správa vždy řídila podle našich zákonů. To ale neznamená, že bychom nechtěli pokračovat v turisticky atraktivních projektech Správy. Právě naopak, pracujeme na zpřístupnění Šumavy a na vytvoření dalších atraktivit, ale efektivně profesionálně a v souladu se zákony,“ zakončuje Pavel Hubený.
Souhrn hospodaření ředitele Jiřího Mánka:
* Generovaná ztráta v nájmech a výpůjčkách – roční: 1 164 512,-
* Nadbytečná investice do restaurace Březník (nenávratná nesloužící údržbě objektu), při zanedbání dostatečného řešení příkonu energie a likvidace odpadních vod: cca 4 000 000,-
* Riziko uložených pokut za nepovolené stavby 13 ks (minimální odhad): 1 300 000,-
* Uložené pokuty: 350 000,-
Ztráta na PR projektech:
* Chladnokrevní koně: 4 500 000,-
* Terénní infrastruktura: 1 900 000,-
* Nezajištěna integrace IT systémů v účetnictví požadovaná audity z roku 2012 a 2013.
Bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek reaguje:
V pondělí 4.srpna 2014 uspořádala Správa NP a CHKO Šumava tiskovou konferenci, která měla prezentovat výsledky auditu za dobu, kdy organizaci vedl Jiří Mánek. Považuji za nutné některé věci okomentovat. V tiskové zprávě Správy NP a CHKO Šumava se objevily tyto informace:
Zbytečně a neúčelně vynaložené prostředky ve výši 11 milionů korun. To je věc velmi subjektivní. Navíc bylo na tiskové konferenci prezentováno, že některé naše projekty nemají ekonomickou návratnost.
Ale to je přeci standardní! Národní park Šumava je tu pro lidi, stejně tak budujeme informační střediska za desítky, ba stovky milionů a nikdy se ty peníze nevrátí. To by se musely za vstup vybírat tisícové částky. A co mosty a cyklostezky, do kterých Správa NP a CHKO Šumava investuje desítky milionů korun? Začnou pracovníci Správy šumavského parku vybírat mýtné, aby se prostředky vrátily? A co postavené hájenky a služební byty? Kdy se vrátí tyto desetimilionové investice? Zvedne Správa NP a CHKO Šumava nájemníkům nájemné na desítky tisíc měsíčně? Není to celé nesmysl?
Pokud se hovoří o hospodaření, je třeba se podívat na klíčové ukazatele. A to je hospodářský výsledek a stav prostředků na účtech.
Jaký byl hospodářský výsledek organizace, když se Jiří Mánek stal ředitelem? (- 35 milionů Kč).
Jaký byl hospodářský výsledek organizace, když Jiří Mánek organizaci předával? (cca + 40 milionů Kč).
Kolik bylo na účtech Správy NP a CHKO Šumava peněz, když se Jiří Mánek stal ředitelem? (11 milionů Kč = 1 měsíční plat zaměstnanců).
Kolik bylo na účtech Správy NP a CHKO Šumava peněz, když Jiří Mánek organizaci předával? (180 milionů Kč).
Nejdůležitější složkou příjmu Správy NP a CHKO Šumava je
1) příspěvek na činnost od Ministerstva životního prostředí ČR
2) utržené peníze za prodej dřeva
3) mzdové prostředky
Příspěvek na činnost měl Jiří Mánek nejnižší za mnoho let (místo 210-220 milionů ročně jako to bylo v letech 2008-2009, dostával od Ministerstva životního prostředí ČR ani ne polovinu, tj. 101, resp. 105 milionů na rok).
Na mzdách šetřil ročně 11 milionů oproti předchozím letům a dokonce 20 miliónů oproti letům 2008-2010. (viz tabulka). A dřevo se v době ředitelování Jiřího Mánka prodávalo za největší peníze v celé historii Správy NP a CHKO Šumava.
To jsou základní ukazatele hospodaření!
Rok Náklady (v tis. Kč) těžba dřeva v metrech krychlových příspěvek na činnost od MŽP (v tis. Kč) Mzdové náklady včetně odvodů (v tis. Kč)
2008 498.757 118.702 222.095 121.261
2009 593.207 249.631 211.068 126.260
2010 633.085 354.863 179.268 123.095
2011 571.217 285.198 152.887 114.755
2012 434.161 127.599 112.645 119.251
2013 320.000 105.000 101.000 101.527
2014 300.000 100.000 105.000 101.527
Je také dobré vědět, že Správa NP a CHKO Šumava pod vedením Jiřího Mánka hospodařila tak dobře, že na konci roku 2013 se domluvila s Ministerstvem životního prostředí ČR na tom, že nebude potřebovat dva měsíční příspěvky na činnost v celkové výši 19 milionů. Těchto 19 milionů Správa NP a CHKO Šumava ponechala ministerstvu, které tím mohlo vypomoci jiné rezortní organizaci, která měla s hospodařením potíže.
Dále reagujeme na jednotlivé informace z tiskové zprávy Správa NP a CHKO Šumava:
Březník - Jestli někdo říká, že stačí malý bufet a dát si klobásu na pařezu, tak ze svého pohledu má pravdu stejně velkou jako ten, který na základě průzkumu potřeb veřejnosti říká, že je lepší si v klidu sednout, dát si polévku a studené čepované pivo. Pokud se za tím účelem opraví hospoda, jistě to nejsou zbytečně a neúčelně utracené peníze. A drtivá většina návštěvníků to také potvrzuje. Zahrnovat pak investovanou částku do opravy jako neúčelnou a nehospodárnou je nesmysl. A takto je pojat celý audit a výstupy prezentované Správou NP a CHKO Šumava na tiskové konferenci. Celý problém však není ekonomický, je to problém, který vězí v naprosto odlišném vnímání světa. Jiří Mánek jako ředitel Správy NP a CHKO Šumava dělal vše pro dobro lidí, kteří na Šumavě bydlí nebo ji navštěvují. Úzce spolupracoval s obcemi. Současné vedení je nakloněno divočině a tak lidé na Březníku zkrátka vadí. Bez ohledu na to, že tam vždycky žili a dokonce tam byl hostinec. Když se v prosinci roku 2012 Březník slavnostně otevíral, zúčastnili se této slavnostní události, pamětníci jak z Čech, tak z Bavorska. Nejeden člověk dojetím slzel, že návrat Březníku lidem trval tak dlouho, ale nakonec se dočkali. Podle současného vedení je to špatně. Stačí bufet a sníst klobásu na pařezu.
Program LESIS – Lesis je dědictví z minulých dob. Celou dobu co jsme byli ve vedení Správy NP a CHKO Šumava se konalo nesčíslně schůzek k tomuto problému. Nejen v Národním parku Šumava, ale především na Ministerstvu životního prostředí ČR. Vznikla pracovní skupina, ve které byli i náměstci ministra, právníci a specialisté na IT. Za tři roky se nepodařilo za rozumné peníze problém vyřešit. Nakonec nám Ministerstvo životního prostředí ČR zakázalo problém řešit s tím, že vznikne jednotný účetní a evidenční software. Stejný pro všechny národní parky. Pokud dnes MŽP nebo Správa NP a CHKO Šumava hovoří o tom, že jsme problém nevyřešili, nezná kontinuitu a minulost. Vyřešení problému LESIS bude pravděpodobně stát 10 milionů korun a můžeme se ptát, zda to budou účelně vynaložené prostředky. V každém případě bude jen dobře, když se ta věc dá dohromady.
Že uvádí Pavel Hubený, že mu nikdo nepředal protokoly o předání, tak to je mi líto. Nechal jsem Pavlu Hubenému na sebe všechny kontakty s tím, že může kdykoli kvůli čemukoli zavolat. Nabídku rád přijal. To ovšem bylo v době, kdy jsem ještě nekandidoval do Senátu … Je škoda, že mi ani jednou nezavolal a nechtěl nic vysvětlit, nyní mi nezvedá telefony.
Nevýhodné pronájmy – Březník, slouží propagaci Národního parku Šumava, stejně jako jiná informační střediska. Dokonce i auditoři Ministerstva životního prostředí ČR hovořili o tom, že za takových podmínek je možné Březník pronajmout za 1 Kč měsíčně. Navíc nájemce v zimě k hájence na vlastní náklady udržuje běžeckou lyžařskou stopu. I to se zohledňovalo při výši nájmu. Navíc od počátku bylo veřejně známo, že stejně jako u jiných informačních středisek je investice do restaurace nenávratná. Je to tak v každém národním parku na světě, že součástí informačních středisek je místo pro občerstvení.
Nájem dřevoskladu v Nové Peci. Opět bylo samozřejmé plochu prodat. Kdo by ji asi v developersky zajímavém místě pod potenciální lanovkou koupil? Rozhodli jsme se neprodat a pronajali jsme část pozemku obci Nová Pec, která tam zaměstnává pár místních lidi. A to je podle nás v pořádku. Pokud se to nyní nelíbí, je jistě možné smlouvu vypovědět.
Pronájem Kyselova – Pavel Hubený chtěl objekty zdemolovat. Demolice by stála miliony korun. My objekt nezdemolovali (rétorikou současného vedení Správy NP a CHKO Šumava by se dalo říci - ušetřili jsme miliony korun), naopak jsme ho jako nepotřebný pronajali pro veřejně prospěšnou věc. Pronajali jsme ho Vodní záchranné službě, která pomáhá lidem na Lipně. Opět je to akce vstřícná k lidem. A opět se to jeví jako problém? My zkrátka pracovali pro lidi, dnes je vše jinak.
Chladnokrevní koně – projekt měl od samého počátku několik cílů a tak byly také, jako všechny ostatní projekty probrány na poradě vedení Správy NP a CHKO Šumava, ale také ve Výkonném výboru Rady NP Šumava, protože jsme se snažili dělat vše transparentně. Opravili jsme stáje, které byly ve špatném stavu. Stáje jsou v budovách Správy NP a CHKO Šumava a tím jsme se starali mj. i o náš majetek. Koně se koupili ze státního hřebčince, takže zde stát platil státu. Projekt měl za cíl zaměstnat několik lidí a na mzdách se vyplatilo asi 1,5 milionu na mzdy pro kočí - místní lidi. Projekt měl za cíl propagaci Národního parku Šumava a také vzdělávací efekty, kdy jsme veřejnosti ukazovali, jak se přírodě blízkým způsobem přibližuje dřevo a jak se chovat ke koni, kterého mnohé městské děti znají jen z obrázků. Samozřejmě na část úvazku měli koně normálně přibližovat dřevo. Dílčí a důležitý cíl byla také záchrana genofondu chladnokrevných koní speciálně vyšlechtěných pro práci v lese. A kde jinde, než v národním parku takové cíle realizovat? Opět může současné vedení namítat, že je to neúčelné. Podle nás to byl projekt s mnoha pozitivními cíli. Hodnotit to jako neúčelné a započítávat částku do špatného hospodaření je účelové, zcestné a nefér.
Fotopointy – opět o fotopointech rozhodlo celé vedení Národního parku Šumava. Na porady chodí jak členové státní správy, kteří jsou orgánem ochrany přírody, tak auditoři. Nikdo proti umístění fotopointů nic nenamítal. Úplně stejně je to s vyhlídkami.
Faktem je, že kdybych nekandidoval do Senátu, tak žádná tisková konference, která by mě měla dehonestovat, nebyla. Kdybych dokonce kandidoval za Hnutí ANO, tak by tisková konference sdělovala, jak jsme na Správě NP a CHKO Šumava dělali výborně a v souladu s lidmi. To nejsmutnější ale je, že takového signály pro ostatní pracovníky ve veřejné správě jasně sdělují, nedělej vůbec nic, ber plat a mlč. Kdybys něco dělal, mohl bys udělat chyby a pak se jistě najde někdo, kdo je rád a včas vykonstruuje a použije proti tobě.
