Když šéf záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň nedávno slyšel povzdech nad tím, jak se v české přírodě čím dál častěji atypicky zbarvené a prokřížené divoké kachny, příliš tomu nevěřil. "Dlouhodobě totiž sleduji zimování vodního ptactva na řekách v Plzni a kromě jednoho exoticky vypadajícího křížence čírky a ostralky jsem něco tak výrazně „přebarveného“ nikde ještě neviděl. Ano, sem tam je nějaká divoká kachna světlejší, drobnější a trochu jiná, ale aby byla půl na půl s kachnou domácí či nějakou jinou, tak to tedy ne," líčí.
Pravdou však zůstává, že tímto problémem se již několik let zabývá i Přírodovědecká fakulta v Praze a že spolu s kolegy z Kroužkovací stanice Národního muzea při odchytu kachen v Plzni na Berounce Plzeňáci několikrát nabírali i krevní vzorky právě na DNA.
Vědci se totiž snaží zjistit, do jaké míry má na původní populaci „naší“ kachny divoké vliv dlouhodobé a masivní vypouštění myslivci uměle odchovaných kachen. "Dokonce jsem totiž slyšel i teorii, že původní populace kachny divoké je z našich rybníků těmito polokrotkými jedinci nejen vytlačována, ale i částečně promořena a zdegenerována," vysvětluje Makoň.
Podobné fotografie podivně vybarvených kachen můžete nafotit však i jinde v Evropě, zejména pak v Anglii. O tom, do jaké míry je to problém a jak moc je původní populace divokých kachen vlastně ohrožena, se zatím vedou pouze teoretické debaty. "Uvidíme, co konkrétního přinesou jednotlivé výzkumy a projekty, na které si musíme zatím ještě počkat."
Každopádně Makoňův kolega Bohumil Mášek byl rychlejší a velice pěkně nafotil (10.3. 2010) několik atypicky zbarvených kachen divokých na řece Ohři v Karlových Varech. "Dnes už divoké kachny začínají hnízdit a moc je na zimovištích neuvidíme. Proto prohlédněte si fotografii B. Máška a možná si vzpomenete, že jste něco podobného již také někde viděli," říká Makoň.
