Pomalu nastává podzim a s ním i hlavní lovecká sezóna. Ne vždy se však loví puškou, ale cvičenými dravci. Tomuto zvláštnímu způsobu lovu se říká sokolnictví. Sokolnictví je tedy lov zvěře pomocí sokolnicky vedených dravců a sokolníci tedy lidé, kteří neloví puškou, ale loveckými dravci. Tento způsob lovu není nic nového. Vznikl někdy v dávné minulosti a přetrval již celá tisíciletí. Uvádí se, že kolébkou sokolnictví je starověká střední Asie, přičemž do českých zemí přišlo sokolnictví pravděpodobně až v první polovině 5. století. V Evropě je však sokolnictví zmiňováno již od roku 336 před naším letopočtem. Dravec se využíval jako účinný pomocník člověka, např. při obstarávání obživy. Tradice sokolnického lovu byla koncem 18. století v českých zemích přerušena, především díky vynálezu střelných zbraní. Jen v Anglii a zemích střední Asie se tento zvláštní způsob zachoval a ani za tuto dobu se ve výcviku i výstroji dravců mnoho nezměnilo, neboť jde o staletí prověřené metody, které nám umožňují provozovat jeden z nejpřirozenějších způsobů lovu, při němž fungují přírodní zákony a přírodní výběr. Sokolnictví v dnešní době znovu ožívá a získává stále více příznivců, nicméně začátky nebyli vůbec jednoduché. První pokusy o jeho obnovení se datují po 1. světové válce. V roce 1929 byla zveřejněna i výzva k založení sokolnického klubu, která však nebyla vyslyšena. V roce 1957 začíná s výcvikem dravců Svatopluk Doubrava a získává kolem sebe celou řadu zájemců. V Hradci Králové tak vzniká první sokolnické středisko. Řady sokolníků se rozrůstají a vzniká další středisko v Chebu. I tam sokolníci získávají na oblibě a 19.1.1967 uvádí vyhláška o lovu zvěře mezi povolenými způsoby lovu i sokolnictví. Dnes zájemce o sokolnictví sdružuje Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě, který vznikl 11. listopadu 1967 na zámku v Opočně, kde se ustavující konference zúčastnilo 71 sokolníků. Byl mezi nimi i Mgr. Jan Kumbera z Volduch, který propaguje sokolnictví na Rokycansku již několik desítek let a je i úspěšným chovatelem sokolů stěhovavých i rarohů velkých, které se snaží vracet do české přírody. Tak jako v dávné minulosti, i ti dnešní sokolníci mají ve svém štítu, že neloví proto, aby získali kořist, ale pro všechno to krásné při lovu. Ostatně, kdo si myslí, že dravec uloví vše, na co zaútočí, ten se mýlí. Příroda obdařila rychlostí, bystrostí a obratností nejen dravce, ale i ostatní živočichy. Na sokolnicky vedených dravcích je možné sledovat, že se dravci podaří tak každý desátý útok. Na rozdíl od člověka má dravec se svou kořistí zcela vyrovnané šance. Oba – lovec i kořist – žijí vedle sebe a během vývoje se zdokonaluje lovecká schopnost dravce i obranné schopnosti kořisti. Dravci loví v prvé řadě živočichy nemocné, přestárlé nebo jinak oslabené. Tím vykonávají pro populace druhů, které jim slouží za kořist, nesmírně důležitý úkol výběru a odstraňují biologicky bezcenné jedince. Cílem dnešního sokolnictví není jen lov, ale především ochrana a chov dravých ptáků, kteří jsou na vrcholu potravní pyramidy, a tudíž jsou nejvíce ohroženi. Ať se to některým lidem líbí či ne je důležité připomenout, že právě první odchovy a úspěšné reintrodukce či repatriace dravců do přírody mají na svědomí právě sokolníci. A za to jim patří velký dík. Toto si členové ZO ČSOP v Rokycanech uvědomují a snaží se sokolníkům pomoci, vždyť i některé metody sokolnictví jsou úspěšně využívány v praktické ochraně přírody při realizaci programů ochrany biodiverzity. Zajímá-li Vás tedy problematika dravých ptáků, přijďte mezi nás nebo členy Klubu sokolníků. Členem Klubu se může stát zájemce splňující několik základních podmínek – dosažení věku 18 let, platné členství v ČMMJ, trestní rejstřík bez záznamů trestních činů souvisejících s ochranou přírody a úspěšné složení sokolnické zkoušky. K vlastnímu lovu s dravcem je nutný lovecký lístek a povolenka k lovu. Bližší informace získáte u samotných sokolníků či na webových stránkách www.sokolnictvi.net , kde je i odkaz na vedoucí sokolnických středisek, kterých je v současné době kolem dvaceti a jsou rozprostřeny po celé republice.
I na Rokycansku se můžete se sokolníky setkat na jejich setkáních. Uskuteční se hned tři a to první již v neděli 28. září v Litohlavech / sraz v Hospůdce na Vršíčku /. Další pak 26. října v Oseku / sraz v klubovně TJ Sokol Osek / a poslední 16. listopadu v Těškově / sraz v hospůdce na návsi /. Sraz je vždy v deset hodin na určeném místě a zhruba v jedenáct hodin se odchází do honitby. Máte-li zájem o tento netradiční způsob lovu, přijďte se podívat.
Sokolnictvím se okrajově zabývá i přírodovědný oddíl pro děti a mládež pracující při ZO ČSOP v Rokycanech, kde využívají sokolnických metod k odchovu a znovunavracení dravců a sov do volné přírody. Chcete-li se dozvědět více, přijďte se mezi nás podívat. Schůzky probíhají každou středu / starší / a čtvrtek / mladší / od půl čtvrté ve Švermově ulici v Rokycanech a uvítáme malé i velké zájemce. Bližší informace rádi a ochotně podáme na tel. 603239922.
