Šestidenní maraton dokumentárních filmů s lidskoprávní tematikou Jeden svět začal divadelním představením. Na zahradě bývalého dominikánského kláštera na Jiráskově náměstí postavili stan divadelníci z Brna. Divadlo Líšeň v neděli 20. března uvedlo před zcela zaplněným hledištěm své představení Putin lyžuje. Koláž četby textů a hraných i loutkových scének vznikla na motivy knihy Anny Politkovské Putin lyžuje. I když se při představení může zdát, že v inscenaci nechybí groteska, černý humor či nadsázka, upozorňuje autorka představení Pavla Dombrovská, že vše co, na jevišti zaznělo, jsou autentické texty z knihy, v níž novinářka Anna Politkovská popisovala ruskou skutečnost v prvních letech nového tisíciletí, kdy se vlády ujal Vladimír Putin. Anna Politkovská v knize hledá pozadí teroristických útoků v Divadle na Dubrovce či v Beslanu a podle ní za nimi nestojí jen teroristé... Novinářka byla v roce 2006 zavražděna a v Rusku její kniha nikdy nevyšla. Divadlo Líšeň svým představením zcela naplňuje ideu festivalu Jeden svět. Jeho členové se zajímají o dění kolem sebe a rozhodně jim nechybí osobní ani občanská angažovanost – svým představením upozorňují na to, co se v Rusku děje, mrazivé realitě se vysmívají.
Samozřejmě, že na festivalu dokumentů nechyběly ani pohyblivé obrázky. Promítaly se v Měšťanské besedě, která je hlavním festivalovým stanem. Na slavnostním zahájení byl uveden film Svobodné jeviště o běloruském ilegálním divadle. Festival zahájil primátor města Plzně Martin Baxa. „Festival o lidských právech do našeho města určitě patří,“ podotkl před festivalovými hosty primátor. „Vždyť Plzeň byla městem, kde se už v roce 1953 uskutečnila velká demonstrace proti totalitnímu režimu. Na paměť této události město Plzeň uděluje Cenu 1. června za boj proti totalitám, za obhajobu lidských práv a šíření demokracie,“ poznamenal Martin Baxa a dodal, že jeho jako učitele těší především fakt, že festival systematicky buduje povědomí o lidskoprávní problematice u mladých lidí. Nabízí středním a základním školám dopolední projekce, které jsou spojeny s debatami.
Festival Jeden svět v Plzni uvádí až do soboty 26. března tři projekce v Kinosále, vždy od 16, 18 a 20. 30 hodin, a dvě projekce v Divadélku JoNáš, vždy od 17 a 19 hodin. Na většinu projekcí přijedou hosté, kteří budou po zhlédnutí filmu s diváky debatovat.
Seznam projekcí a hostů na pondělí a úterý je uveden v následujícím textu.
PROGRAM NA DALŠÍ DNY
PONDĚLÍ 21.3.11 Měšťanská beseda - Kinosál
16:00 Skvělá příležitost, Czech Republic, 64 min. „Odejděte žít a pracovat do České republiky, budete se mít báječně," lákají zprostředkovatelé práce obyvatele Mongolska. Mnozí z nich uvěří slibům, prodají své domy a odcestují daleko na západ. K jejich nemilému překvapení však život v Česku není tak skvělý, jak si ho představovali. Vykonávají manuální a převážně neodbornou práci, zůstávají v zaměstnání i čtrnáct hodin denně, spí sotva pár hodin. Po odečtení všech nákladů jim z platu nezbude mnoho. Neznalost české legislativy a jazyková bariéra jim často přinášejí problémy, které mohou skončit velkým zadlužením.
moderátor: Aleš Kavalír, ředitel plzeňské pobočky Člověk v tísni
host: Tomáš Janeba, autor původního námětu, spoluautor scénáře a výkonný producent, práce v Mezinárodní organizaci pro migraci
18:00 Moje reinkarnace, USA, Netherlands, Germany, Switzerland, Italy, 100 min. Hlavní postavou časosběrného snímku oceňované americké dokumentaristky Jennifer Fox je Ješe, syn vysokého tibetského duchovního mistra, který po čínské okupaci utekl z Tibetu, usadil se v Itálii a založil zde rodinu. Film začíná v roce 1989, kdy je Ješemu osmnáct let a více než buddhistické učení ho zajímá kariéra fotografa a touha vést úplně normální život. Hlavně ho ale trápí komplikovaný vztah s otcem, který v něm místo syna vidí pouze reinkarnaci mnicha Khjence a tím i pokračovatele mizející odnože tibetského buddhistického učení dzogčhen
host: Host není
20:30 Poslední útočiště, China, 51 min. Když Čína v roce 2001 oslavovala úspěšnou kandidaturu na konání olympijských her v roce 2008 v Pekingu, pracovala Ni Jü-lan jako podniková právnička pro velkou obchodní korporaci. Tóny oslavných písní v ulicích hlavního města ještě ani nedozněly a už jimi pronikal temný svist demoličních koulí. Domy, které stály v cestě budoucím sportovištím, nadjezdům či hotelům, úřady bez milosti bouraly. Souhlas majitelů nebyl nutný, náhrada byla věcí protekce. Ni Jü-lan začala oběti násilného vystěhování bránit u soudu. V průběhu následujících let byla mnohokrát předvedena na policii, kde ji policisté bili a mučili tak, že přestala chodit.
Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13, Plzeň – JONÁŠ
17:00 Koupil jsem deštný prales, Sweden, 58 min. Když bylo Jacobovi Andrénovi osm let, zapojil se stejně jako statisíce švédských školáků do sbírky na záchranu deštných pralesů. Vybrané peníze byly tehdy odeslány do Latinské Ameriky, kde za ně měl být koupen kus deštného pralesa a zachráněn tak před vykácením. Po dvaceti letech se Jacob rozhodl, že se pokusí vypátrat, zda finanční prostředky opravdu dorazily na místo určení a kde se případně nachází část pralesa, který pomohl zachránit. Po téměř detektivním pátrání zjišťuje, že hledaný kus vegetace se nachází kdesi mezi Hondurasem a Kostarikou, a vydává se na cestu.
host: hnutí DUHA, Petr Machálek ředitel
19:00 Čtvrtá revoluce – energetická soběstačnost, Německo, 83 min. „Zbývá nám asi třicet let na to, abychom přešli na obnovitelné zdroje energie," říká německý politik a vědec Hermann Scheer v dokumentu Carla-A. Fechnera. Podle protagonistů velkolepě pojatého snímku, mezi kterými jsou renomovaní odborníci, byznysmeni i ekologičtí aktivisté, čeká svět v nejbližších dekádách další revoluce. Spočívat by měla v přechodu od jaderných a uhelných elektráren k individualizovaným řešením, které poskytují obnovitelné zdroje v podobě solárních panelů či větrných a vodních zařízení. Film nás zavádí na několik kontinentů a představuje recept „energetické soběstačnosti" jako lék také pro rozvojový svět, v němž dvě miliardy lidí nemají přístup k elektřině.
host: hnutí DUHA, Petr Machálek ředitel
ÚTERÝ 22. 3.
Měšťanská beseda - Kinosál
16:00 Zločinci podle zákona, Izrael, 91 min. O životě se neučili ve školách, ale v kriminále. Tam si také vybírali své budoucí spolupracovníky. Tetování jim neslouží jako ozdoba, ale jako projev pohrdání autoritami a znak příslušnosti ke své vězeňské kastě a její hierarchii. Nikdy normálně nepracovali, přesto jsou milionáři. A jsou na to náležitě pyšní. Řeč je o hlavních postavách znepokojivého dokumentu Alexandra Genteleva, jemuž se podařilo získat důvěru několika čelních představitelů ruskojazyčného podsvětí, takzvaných vorů v zakoně. Ti musejí dodržovat speciální kodex - nepsané zákony, které vznikly ve třicátých letech minulého století v sovětských gulazích.
18:00 Bez místa, Německo, Polsko, 98 min. Hlavní postavy dokumentu režisérky Kerstin Nickig byly nuceny opustit Čečensko, kde byly vystaveny pronásledování. Zoufale se snaží uchytit v zemích západně od ruských hranic, kam se jim podařilo se dostat z válkou sužované vlasti. V každé zemi se musejí při žádosti o azyl podrobit ponižujícímu procesu, v Polsku stejně jako v Rakousku. Musejí dokázat, že jsou tím, za koho se vydávají, a že kdyby neutekli ze své země, hrozilo by jim vážné nebezpečí. Jak to ale mají udělat? A uvěří jim vůbec někdo? Celý rok sledovala autorka snímku čtveřici postav snažících se zapomenout na válečné utrpení a doufajících v možnost začít nový život.
20:30 Thembi, South Africa, 48 min. V Jihoafrické republice žije v současné době přes pět milionů lidí nemocných AIDS. Většina z nich o své nemoci nechce mluvit. Tito lidé jsou přesvědčeni, že v momentu, kdy byli diagnostikováni jako HIV pozitivní, jejich život ztratil smysl. To ale neplatí pro mladou africkou dívku Thembi, disponující nezdolnou energií, bezprostředností, smyslem pro humor a hlavně vůlí pokusit se prolomit hradbu mlčení, která v její zemi tuto nemoc obklopuje. Thembi onemocněla v šestnácti letech, o osm let později své nemoci podlehla. Během té doby ale nezahálela a se svým příběhem se rozhodla seznámit co největší počet lidí. V rámci „přednáškového turné" o životě s AIDS objela nespočet škol, setkala se s americkým prezidentem, přednášela na půdě parlamentu a skrze veřejnoprávní rádia v USA, Velké Británii, Kanadě a Austrálii se její příběh dostal k padesáti milionům posluchačů.
host: Network East-west, Němečková Katka a Tomáš Maule
Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13, Plzeň – JONÁŠ
17:00 Naše škola, USA, Švýcarsko, 90 min. (Rumunsko, Romové) Snímek Naše škola je příběhem o vztazích mezi Romy a většinovou populací v malém městě na severu Rumunska. Dokument sleduje očima tří romských dětí jejich snahu vymanit se z okovů společenské segregace. Alin, Beni a Dana jsou posláni z polorozpadlé školy v odlehlé romské čtvrti do běžné školy. Každý z nich prožívá změnu jinak. S neposedným Alinem si učitelé nevědí rady, u rodičů nachází jen malou podporu, a tak někdy radši než do školy chodí za školu. Pomalejšímu Benimu se mezi rumunskými vrstevníky podařilo najít si kamarády, a proto se snaží tempo výuky za každou cenu zvládnout. Dana, která byla na předchozí škole jedna z nejlepších studentek, opouští školu kvůli manželství a mateřství
host: Jindra Marešová, Amnesty International Česká republika, Tereza Reichová
19:00 „KRUH , ČR, 50 min. 17. listopadu 2008 proběhla v Litvínově demonstrace Dělnické strany. Na ní navazoval pochod Autonomních nacionalistů do sídliště Janov, které je obýváno převážně Romy. Na kruhovém objezdu u sídliště došlo ke střetu mezi policí a demonstranty, médii posléze nazvaný „Bitva o Janov.“ Tato událost se do historie zapsala hlavně tím, že se k ultra-pravicovým demonstrantům přidal velký počet místních obyvatel
host: Tereza Reichová (autorka filmu)
VÝSTAVA – Měšťanská beseda, Kopeckého sady13, od 7.3. do 1.4. 2011
„CESTA ŽIVOTEM – CESTA SVĚTEM aneb ROZVOJOVÉ ZEMĚ OČIMA DOBROVOLNÍKŮ“ Expozice dokumentárních fotografií z Etiopie, Keni, Mozambiku, Zambie, Jemenu, Indie, Vietnamu a Mongolska je původním autorským dílem českých dobrovolníků, kteří v rámci mezinárodního programu GLEN - Global Education Network of Young Europeans strávili tři měsíce na sociálních projektech v rozvojových zemích.
