Podobně jako státní Lesy ČR postihla velmi silně větrná kalamita také městské a obecní lesy. V Plzeňském kraji jim způsobila škody v rozsahu poloviny až více než 100 procent běžné roční těžby. Vichřice, kterou lesáci z regionu pamatují naposledy v roce 1990, poškodila téměř výhradně smrky. Kmeny buď vyvrátila, nebo je zlomila ve spodní třetině, která půjde využít pouze jako palivo nebo vláknina na výrobu papíru. Horní části stromů prodají obce jako kulatinu. Na Domažlicku i Klatovsku se má vichr znovu vrátit.
"Škody budou minimálně na úrovni naší roční těžby, která dosahuje 6000 kubíků (metrů krychlových)," řekl Rudolf Koldinský, ředitel Lesů města Klatovy, které vlastní 1000 hektarů porostů. Z 90 procent jde o smrk, ze čtyř pětin o zlomené stromy a zbytek vyvrácené. Vítr už tam není silný.
Klatovští budou muset zajistit sklizňovou techniku a nabrat nové brigádníky, aby stihli zákonem daný termín zpracování kalamity do 30. června. Poté hrozí nebezpečí napadení zdravých stromů kůrovcem. Firma si bude muset najmout těžební stroje a současných pět dělníků s pilou a tři traktory zdvojnásobit. S úmyslnou těžbou dnes lesáci skončili.
"Odhaduji to na 10.000 kubíků polomů," řekl ředitel Městských lesů Domažlice Jan Benda. Šestý největší vlastník obecních lesů v ČR těží ročně 23.000 až 25.000 m3. Poškozen je výhradně smrk, jehož spodní třetiny jsou znehodnocené. Sousední modříny vítr nepoškodil. "Jsem zrovna v lesním oddělení Kočárek ve směru na Kdyni, kde leží na jedné hromadě 500 kubíků dřeva," dodal Benda. Podle něj se vítr na Domažlicku znovu zvedá.
Domažličtí, kteří ještě likvidují 5000 m3 slabých porostů ze sněhové kalamity přelomu let 2005/2006, chtějí také stihnout zpracování kalamity do pololetí. "Přesouváme ihned jednu soupravu z běžné těžby," řekl Benda. Druhý těžební stroj objednaly lesy dnes. S dalšími dodavateli prací a strojů nebudou problémy, i když Benda zatím neví, jak to vypadá v Evropě.
