I v těchto nepříznivých povětrnostních podmínkách lesní personál jednotlivých územních pracovišť na Šumavě na lyžích, či sněžnicích, vyznačuje kůrovcem napadené stromy a eviduje je prostřednictvím přístroje G1, kterým zaznamená napadený strom podle souřadnic s pomocí GPS do porostní mapy. Prostřednictvím programu Lesis je pak podle zákona o veřejných zakázkách vyhlašován minitendr na provedení těžby a asanace kůrovcem napadeného dříví. Jedná se o moderní způsob evidence a následné asanace kůrovcem napadených stromů v návaznosti na urychlené zpracování.
Kalamitní štáb, který byl rozhodnutím ředitele a po souhlasu MŽP zřízen, má 15 členů, včetně zástupce MŽP ČR. Dvanáct z nich je absolventy lesnických vysokých škol, dva střední lesnické školy, jeden člen, který garantuje právní záležitosti, je právník. Šest členů kalamitního štábu, kteří jsou zároveň vlastníkem lesa, jsou ze zákona o lesích státem jmenováni odbornými lesními hospodáři. Současně kalamitní štáb spolupracuje externě s Lesní ochrannou službou pro Českou republiku.
Je tedy zřejmé, že v kalamitním štábu pracují lesníci s dlouholetou zkušeností s řízením lesního provozu a s vývojem lesních ekosystémů na Šumavě. Většina z nich má i zkušenosti z kůrovcových kalamit v minulých desetiletích. Není proto třeba do jednání kalamitního štábu zasahovat ze strany politiků, počínaje komunální úrovní. Písemné konstruktivní připomínky však rádi na jednáních kalamitního štábu projednáme.
