Prázdninové výlety za památkami a cestování vlakem patří neodmyslitelně k sobě. Proč tedy nespojit příjemné s užitečným. Pro všechny výletníky, kteří pojedou vlakem, připravily České dráhy také v letošním roce soutěž „Vlakem za památkami UNESCO“.
„Cestujeme stále za novými a novými zážitky třeba až na druhý konec světa, ale občas si vůbec neuvědomíme, co zajímavého a unikátního máme přímo před sebou,“ říká Luďka Hnulíková, ředitelka Odboru osobní dopravy a přepravy ČD. „Česká republika má navíc jednu z nejhustějších železničních sítí v Evropě, skoro všude tak dojedete vlakem. Proto nabízíme všem cestujícím možnost užívat prázdninové cestování a přitom hrát při návštěvách památek UNESCO o zajímavé ceny.“
Památek UNESCO je v Česku celkem dvanáct a kromě jihočeských Holašovic, kam se dostanou cestující z Českých Budějovicích autobusem nebo na kole, jsou výborně dostupné po železnici.
„Podmínky soutěže jsou jednoduché. Zapojit se může každý občan České republiky starší 18 let, který s naší hrací kartou objede vlakem alespoň tři české památky zapsané na seznamu UNESCO. Hrací karta je součástí informačního letáku Vlakem za památkami UNESCO nebo ji lze vytisknout z internetových stránek www.cd.cz/unesco,“ vysvětluje Zbyněk Honys, ředitel Odboru komunikace Českých drah.
Po předložení hrací karty a platného jízdního dokladu ČD označeného od průvodčího obdrží cestující v informačních centrech UNESCO soutěžící razítko. Kartu s alespoň třemi razítky a kontaktním telefonem potom pošle v obálce označené „Soutěž UNESCO“ na adresu České dráhy, a.s., Odbor komunikace, Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1. „Hrací kartu je nutné odeslat do 31. října letošního roku. Všechny hrací karty, které splňují podmínky soutěžě, budou zařazeny do slosování, které proběhne po ukončení soutěže. Výsledky losování budou zveřejněny na webových stránkách www.cd.cz/unesco, “ doplňuje Zbyněk Honys.
Všechny hrací karty, které splňují podmínky soutěže, budou zařazeny do slosování, které proběhne po ukončení soutěže. Vylosováno bude celkem 10 výherců soutěže. „Nejrychlejších deset soutěžících, kteří zašlou hrací kartu s 12 razítky bude navíc oceněno zvláštní výhrou - speciální taškou s dárkovými předměty od partnerů soutěže,“ doplňuje Zbyněk Honys.
Ceny pro vítěze:
1. cena:
· víkendový pobyt pro 2 osoby v hodnotě 7000 Kč od CK ČEDOK
· Kilometrická banka ČD na 2000 km
· reklamní a propagační předměty od partnerů soutěže
2. cena:
· víkendový pobyt pro 2 osoby v hodnotě 5000 Kč od CK ČD Travel
· Kilometrická banka ČD na 2000 km
· reklamní a propagační předměty od partnerů soutěže
3. cena:
· víkendový pobyt pro 2 osoby v hodnotě 3000 Kč od CK ČEDOK
· Kilometrická banka ČD na 2000 km
· reklamní a propagační předměty od partnerů soutěže
4. cena:
· dárky od sdružení České dědictví UNESCO
· Kilometrická banka ČD na 2000 km
· reklamní a propagační předměty od partnerů soutěže
5. cena:
· dárky od sdružení České dědictví UNESCO
· Kilometrická banka ČD na 2000 km
· reklamní a propagační předměty od partnerů soutěže
6. – 10. cena:
· reklamní a propagační předměty od partnerů soutěže
Podrobné informace o podmínkách soutěže a předání cen jsou na internetových stránkách www.cd.cz/unesco.
Dvanáct nejvýznamnějších památek Česka
Praha – historické centrum (1992)
V hlavním městě České republiky jsou historicky nejcennější stavby v městských částech Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město. Zdejší paláce, chrámy a kostely vystavěné v rozmezí 11. – 18. století patří k památkám, které jezdí obdivovat každoročně mnoho turistů. K pražským skvostům řadíme především Pražský hrad s katedrálou sv. Víta, Karlův most, komplex staveb Anežského kláštera nebo Klementina. Hojně je také navštěvována Staronová synagoga – nejstarší dochovaná synagoga ve střední Evropě. Dohromady tvoří pražské historické centrum velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.
Razítko získáte v turistických a informačních střediscích Pražské informační služby: Staroměstská radnice (Staroměstské nám.), Hlavní nádraží (Wisonova ul.), Malostranská mostecká věž (Mostecká ul.).
Praha je významným železničním uzlem, který má výborné vlakové spojení v rámci tuzemské i mezinárodní dopravy. Při cestě do Prahy lze využít také nadstandardních služeb Českých drah a svézt se vlakem vyšší kvality SuperCity nebo si zakoupit výhodnou mezikrajovou jízdenku eLiška.
Kutná Hora – Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)
Město nad říčkou Vrchlicí se stalo na konci 13. století druhým nejvýznamnějším v českých zemích. Mohlo za to především bohatství, které Kutná Hora získala těžbou rud stříbra. I když od 16. století těžba slábla a město začalo upadat, dodnes jsou domy a kostely ve středu města důkazem o dřívější slávě. Centrum se pyšní unikátním historickým souborem staveb v čele s pozdně gotickým chrámem sv. Barbory. Mezi evropské unikáty také patří katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci přestavěná v duchu tzv. barokní gotiky na začátku 18. století. Razítko získáte v informačním centru, Palackého nám. 377.
Železniční stanice Kutná Hora hl. n. leží na trati číslo 230 Havlíčkův Brod – Čáslav – Kolín. Vhodné železniční spojení přes Kolín je ze směru od Prahy, Pardubic a Nymburka, přes Havlíčkův Brod ze směru od Brna. V Kutné Hoře hl. n. lze přestoupit na osobní vlak do Kutné Hory města, který vás doveze přímo k historickému centru.
Litomyšl – Zámek a zámecký areál (1999)
Jedním z turistických magnetů východních Čech je zámek v Litomyšli. Původně kamenný hrad nechal v roce 1568 přestavět syn moravského hejtmana Vratislav z Pernštejna. Dvoupatrový zámek s velkým pravoúhlým nádvořím a menším dvorem na severní straně má téměř čtvercový půdorys. I když musel být na konci 18. století z důvodu požáru stavebně upravován, je až neobvykle zachovalým příkladem tzv. moravské renesance. Zdi a komíny zámku jsou zdobeny sgrafitovými psaníčky. Razítko získáte v informačním centru, Smetanovo nám. 72.
Litomyšl se nachází na železniční trati číslo 018 Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl. Vhodné železniční spojení přes Choceň je ze směru Praha, Brno, Hradec Králové a Olomouc.
Český Krumlov – Historické centrum (1992)
Město budované kolem původně gotického hradu ze 13. století si dodnes zachovalo středověký ráz. Českému Krumlovu se vyhnul masivní rozvoj obchodu a podnikání na konci 19. století a s tím spojená přestavba domů a paláců, jako tomu bylo v mnoha jiných českých městech. Dodnes tedy můžeme při návštěvě této jihočeské perly obdivovat takřka nedotčené architektonické bohatství jejího centra. Razítko získáte v informačním centru, nám. Svornosti 2.
Do Českého Krumlova se snadno dopravíte po kolejích. Leží na železniční trati číslo 194 České Budějovice – Volary a přes České Budějovice je do Českého Krumlova dobré vlakové spojení z Plzně, Prahy, Brna nebo Jihlavy.
Holašovice – Vesnická rezervace (1998)
Kulturní dědictví jihočeské vesnice Holašovice představuje jedinečný komplex selských staveb na její návsi. Vnější štíty a vjezdy do statků byly ve druhé polovině 19. století přestavěny ve stylu známém jako jihočeské selské baroko a v této podobě zůstaly nezměněny dodnes. Příchod selského baroka do Holašovic se datuje do let 1840 – 1880. Razítko získáte v informačním centru, Holašovice 60.
Obec Holašovice leží 18 km západně Českých Budějovic, kde se sbíhají železniční tratě ze směrů Plzeň, Praha, Jihlava, Horní Dvořiště, České Velenice a Volary. Z Českých Budějovic do Holašovic dojedete autobusem.
Telč – Historické centrum (1992)
Střed Telče, renesančního skvostu Vysočiny, tvoří náměstí Zachariáše z Hradce s mariánským sloupem a dvěma kašnami. Renesanční a barokní měšťanské domy na náměstí jsou dodnes sevřeny obranným systémem rybníků. Dominantou náměstí je zámek, který na konci 16. století vznikl přestavbou v duchu italské renesance z původně gotického hradu. Z interiéru zámku stojí za zmínku nádherný kazetový strop tvořený 38 zlacenými deskami nebo legendami opředený obraz rožmberské Bílé paní Perchty. Razítko získáte v informačním centru, nám. Zachariáše z Hradce 10.
Vlakové spojení do Telče je po železniční trati číslo 227 Kostelec u Jihlavy – Dačice – Slavonice. Vhodné železniční spojení je z Českých Budějovic a přes Jihlavu pak ze směru od Prahy a od Brna.
Žďár nad Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému nechal vystavět na začátku 20. let 18. století opat žďárského kláštera Vejmluva. Kostel se stal vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla a je jedním z nejznámějších příkladů takzvané barokní gotiky. Byl postaven ve tvaru pěticípé hvězdy – do kruhového půdorysu je vepsán desetiúhelník. Obvod kostela tvoří pět kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí ve tvaru oválu. Kolem kostela je hřbitov a ambit ve tvaru deseticípé hvězdy. Razítko získáte v informačním centru, Zámek 11.
Žďár na Sázavou se nachází na železniční trati číslo 250 Brno – Tišnov – Havlíčkův Brod. Vhodné železniční spojení přes Brno je ze směru od České Třebové, Ostravy a Břeclavi, přes Havlíčkův Brod ze směru od Prahy, Jihlavy a Pardubic.
Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003)
Bazilika sv. Prokopa patří k pokladům středověkého stavitelství. Byla budována od poloviny 13. století v románském stylu s gotickými prvky, a to jako součást benediktinského kláštera. Židovská čtvrť v Třebíči je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele samostatně zapsanou na seznam UNESCO. I když už zdejší budovy dávno neslouží svému původnímu účelu, atmosféra tajemných zákoutí, křivolakých uliček a klenutých podchodů ze čtvrti nezmizela. Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století. Razítko získáte v informačním centru, Karlovo nám. 53.
Třebíč se nachází na železniční trati číslo 240 Brno – Jihlava. Vhodné železniční spojení přes Jihlavu je ze směru Praha a České Budějovice, přes Brno ze směru Česká Třebová, Břeclav a Přerov.
Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice (2000)
Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup měří 35 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem.
Olomouc leží na železniční trati číslo 270 Bohumín – Přerov – Česká Třebová, sbíhají se tu však i tratě ze Senice na Hané, Uničova, Krnova či Prostějova. Vhodné železniční spojení je z Ostravy a z Brna, dále přes Zábřeh na Moravě ze směru Praha a Jeseník a přes Přerov ze směru Břeclav. Při cestě do Olomouce lze využít také nadstandardních služeb Českých drah a svézt se vlakem vyšší kvality SC Pendolino nebo si zakoupit výhodnou mezikrajovou jízdenku eLiška.
Brno – Vila Tugendhat (2002)
Funkcionalistická vila Tugendhat, vybudovaná v letech 1928 – 1930 na brněnském předměstí Černá Pole, patří k nejvýznamnějším stavbám tohoto slohu na světě. Byla postavena na objednávku manželů Tugendhatových. Architektonické řešení stavby svěřili do rukou Ludwiga Miese van der Rohe. Protože náklady na stavbu nebyly limitovány, stavba mohla být postavena z nejkvalitnějších materiálů a nešetřilo se ani na vybavení vily. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit nový, neformální koncept otevřeného variabilního prostoru spojeného s přírodním prostředím. Razítko získáte v informačním centru, Radnická 8 (tel. 542 211 089 nebo 542 211 090).
Brno je významný železniční uzel, který je snadno dostupný z celé republiky. Při cestě do Brna lze využít také nadstandardních služeb Českých drah a svézt se vlakem vyšší kvality SuperCity.
Kroměříž – Zahrady a zámek (1998)
Dominantou památkové rezervace historického města Kroměříž je arcibiskupský zámek obklopený překrásnými zahradami. Zámek byl po požárech v 18. století přestavěn a je typickým příkladem středoevropského barokního sídla vysoké šlechty. Podzámecká zahrada o rozloze 64 ha se řadí k předním evropským krajinářským parkům a může se pochlubit řadou romantických staveb z 19. století. Osová pozdně renesanční Květná zahrada (tzv. Libosad) byla založena roku 1665 a najdeme v ní například rotundu, voliéru nebo kolonádu s galerií. Razítko získáte v informačním centru, Velké náměstí 50/45.
Kroměříž leží na železniční trati číslo 303 Kojetín – Kroměříž – Hulín – Valašské Meziříčí. Vhodné železniční spojení přes Hulín je ze směru od Ostravy a Břeclavi, přes Kojetín pak od Brna.
Lednicko-Valtický areál (1996)
Knížata z Lichtenštejnů proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park. Mezi tokem Dyje u Lednice a rakouskou hranicí u Valtic vznikla krajina, kde se dokonale snoubí přírodní krása parků, lesů a rybníků s půvabem drobných romantických staveb – zámečků, chrámů, kaplí, sloupořadí a rozličných soch. Kulturní krajina mezi městy Valtice, Břeclav, Lednice a Mikulov nemá v regionu obdoby a se svými 200 km2 pak patří k největším v Evropě. Razítko získáte v informačním centrech: Zámecké nám. 68, Lednice (tel. 519 340 986) a nám. Svobody 4, Valtice (tel. 519 352 977).
Lednice se nachází na železniční trati číslo 247 Břeclav – Lednice se sezónním provozem. Do Valtic a Mikulova, ležících na trati číslo 246 Břeclav – Znojmo, jezdí vlaky po celý rok. Vhodné železniční spojení přes Břeclav je ze směru Přerov a Brno.
Hrací karta je k dispozici na www.cd.cz/static/files/karta-Unesco-2008.pdf
