Výstavu Soubor nejstarších listin hostí do neděle Klášter premonstrátů v Teplé. Výstava je pořádána Státním oblastním archivem v Plzni díky finančním prostředkům, které byly tomuto archivu poskytnuty Ministerstvem vnitra České republiky v prosinci 2004 na rekonstrukci a modernizaci restaurátorské dílny v Plzni.
„Jsem rád, že vznikla tato jedinečná expozice a před tím než budou restaurované archiválie vloženy do klimatizovaného depozitáře, je jejich reprezentativní soubor přístupný laické i odborné veřejnosti v tepelském klášteře," konstatuje krajský radní pro kulturu Martin Baxa.
Návštěvníci se na výstavě, kterou zahájil administrátor tepelského kláštera páter Augustinus J. Kováčik, mohli seznámit s nově zrestaurovanými pergamenovými listinami z 12. – 14. století, které mají přímou souvislost s klášterem v Teplé. Tento klášter, obdobně jako klášter v Chotěšově na Plzeňsku, byl založen Blahoslaveným Hroznatou , kterému je v rámci expozice věnována velká pozornost. Návštěvníci se mohou seznámit s jeho testamentem , který si nechal sepsat před svým odchodem na čtvrtou křížovou výpravu. Součástí této závěti, která se stala zakládací listinou kláštera a byla v roce 1981 prohlášena kulturní památkou, je i Hroznatova pečeť, která je nejstarší dochovanou šlechtickou pečetí u nás.
Přítomní se dále mohou seznámit s řadou dalších listin vydaných panovníkem, šlechtici, ale objeví mezi originály i papežské a církevní listiny, které se vážou k premonstrátskému klášteru v Teplé. Jediná listina, která byla vydaná městem, a to konkrétně městem Stříbrem, řeší rozhodnutí sporu mezi tepelským opatem a stříbrským měšťanem Milkem o dům v Úterý.
„Věřím, že ti, kteří si podrobně celou výstavu prohlédnou, tak objeví i listinu Přemysla Otakara I. z roku 1213 potvrzující statky a výsady klášterů v Teplé a v Chotěšově, ke které jsou přivěšeny 2 pečetě, a to panovnická a biskupa Roberta. O osudech nejen těchto pečetí se zájemci dozví z nově vydaného multifunkčního CD, které se netýká výhradně restaurování archiválií, ale i samotné historie kláštera“, dodává Mgr. Martin Baxa.
